Stanice je důležitým dopravním uzlem. Zastavují zde vlaky všech kategorií Českých drah a také soukromých dopravců RegioJet a LEO Express. Stanicí procházejí, nebo z ní vycházejí tratě:
První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží, ležící na mezinárodní trati Krakov – Vídeň (Severní dráha císaře Ferdinanda), získávalo spolu s rozvíjejícím se průmyslem a těžbou uhlí na významu. V roce 1869 byla k nádraží napojena trať do Frýdlantu nad Ostravicí. S Moravskou Ostravou přívozské nádraží spojovala od srpna 1894tramvajová trať.
Nádražní budova
19. století
V letech 1892–1893 byly k prostorově nevyhovující budově přistavěny budovy nové, charakteristické svým červeným režným zdivem.
20. století
V polovině šedesátých let 20. století bylo rozhodnuto v rámci plošné přestavby původní historické části Ostravy (zvaná oblast Ostrava – sever) o vybudování nové odbavovací haly Hlavního nádraží. Nová hala se stala nejpůsobivější ukázkou bruselského stylu v Ostravě. Stavbu projektoval brněnský architekt Lubor Lacina (1920–1998), žák Bohuslava Fuchse a Jiřího Krohy, v roce 1967. Stavba byla dokončena o osm let později. Spolu se sochařkou Sylvií Lacinovou-Jílkovou vytvořili stavbu propracovanou do posledního detailu. Součástí návrhu bylo i stylové interiérové vybavení. Vrcholem stavby je však řešení přednádraží. Díky tvarově důvtipnému řešení zastřešení, prostoru ve tvaru zaoblené trojcípé hvězdy, se cestující dostávají z nádraží k jednotlivým třem dopravním prvkům – k parkovišti s taxíky, k tramvajím a k trolejbusům a autobusům.
Prostor je doplněn kašnou s plastikou přestavující kytici z tepané mědi od Sylvy Lacinové-Jilkové z roku 1973. Kruhový otvor v zastřešení nad kašnou vytváří důmyslné pohledy na hlavní prosklenou fasádu nádražní budovy, tvořenou rytmickými vertikálně členěnými pásy a doplněnou o vitráže malíře O. Vašici. Ty představovaly různá období z historie Ostravy. Stavba z přelomu šedesátých a sedmdesátých let je ukázkou kvalitní architektonické práce. Více než dvacet let provozu se však na stavbě podepsalo. Postupně mizely jednotlivé prvky originálního vybavení, přibývaly vnitřní úpravy, na zastřešení přednádraží bylo na konci 20. století odstraněno spodní krytí konstrukce a ta tak ztratila část své estetičnosti.
21. století
Poslední přestavba změnila povrchovou úpravu budovy. Původní červenohnědé páskové keramické obklady byly nahrazeny velkoformátovými fasádními deskami. Kolem prosklené fasády je nově šambrána z tmavěmodrých skleněných desek, která popírá tektoniku stavby. Místo vitráží je přední skleněná stěna doplněna nápisy „Ostrava“ a „Hlavní nádraží“.
Členění nádraží
Součástí železniční stanice Ostrava hlavní nádraží jsou také obvody Ostrava levé nádraží a Ostrava pravé nádraží sloužící výhradně nákladní dopravě a obvod Báňské nádraží, kam patří také tzv. Uhelné nádraží s nástupišti směr Frýdlant nad Ostravicí, zastávka Ostrava–Stodolní a nádraží Ostrava střed. Z Báňského nádraží, konkrétně v obvodu Ostrava střed, odbočuje z železniční stanice Ostrava hlavní nádraží Báňská dráha.[7]