Ostrý štít

Ostrý štít
Zleva Malý Ostrý, Ostrý štít a 3 Zbojnícke veže od Sivého plesa.
Zleva Malý Ostrý, Ostrý štít a 3 Zbojnícke veže od Sivého plesa.
Vrchol2360 m n. m.
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°11′20″ s. š., 20°10′32″ v. d.
Ostrý štít
Ostrý štít
PrvovýstupKarol Englisch, A. Englisch
HorninaŽula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý štít se nachází v hlavním hřebeni Vysokých Tater a přestože nepatří k nejvyšším, dlouho byl považován za nedobytný. Chrání ho plátovité stěny a hřebeny s kolmými výšvihy. Vrcholu bylo dosaženo až po dlouholetém „obléhání“ jako jednoho z posledních tatranských štítů. Englischův i Häberleinův prvovýstup jsou považovány za zlomové okamžiky horolezectví ve Vysokých Tatrách.

Nižší vrchol - Malý Ostrý štít je od hlavního oddělen štěrbinou Prielom v Ostrom.

Topografie

Štít v hlavním hřebeni mezi Velkou Studenou a Javorovou dolinou. Od Zbojnických věží a Široké věže ho odděluje Biela lávka, Malý Ostrý štít od Javorového štítu zase Javorové sedlo.

Zajímavé výstupy

  • 1901 K. Jurzyca a Johann Hunsdorfer ml. vystoupili na východní hřeben nad Jurzycův zub (ten obešli, je obtížnosti IV), na vrchol nedošli.
  • 1902 Karol Englisch s matkou Antonií a horskými vůdci Johannem Hunsdorferem a J. Strompfem.
  • 1905 Prvovýstup jižní stěnou, S. Häberlein, K. a M. Bröske, výstup byl nějaký čas považován za nejtěžší v Tatrách, III-IV.
  • 1907 Prvovýstup „Cesta spišských vůdců“, III.
  • 1969 Zimní prvovýstup J. Stejskal, T. Gross a L. Páleníček, V A2.
  • 2003 Prvovýstup „Ostrá realita“, Pavel Jackovič a B. Turček, VIII-.
Zleva Ostrý, Malý Ostrý a Javorový štít, vzadu Bradavica. Kolmý výšvih v hřebeni nalevo je Jurzycův zub.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostrý štít na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia Praha 1977.
  • R. Gálfy, A. Luczy, Horolezecký sprievodca: výber najkrajších klasických ciest, I. diel, 2002.

Externí odkazy

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)
Podcelky
Vybrané vrcholy Východních Tater
Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)
Sedla Východních Tater
Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách
Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)
Sedla v Západních Tatrách
Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)