Osm talentů éry Ťia-ťing (čínsky v českém přepisu Ťia-ťing pa cchaj-c’, pchin-jinem Jiājìng bā cáizǐ, znaky 嘉靖八才子) je označení pro osm básníků a spisovatelů působících v první polovině 16. století v mingské Číně.
Historie
Osm talentů éry Ťia-ťing byli:[1]
Osm talentů byla skupina spisovatelů, básníků a dramatiků tvořících za vlády mingského císaře Ťia-ťinga (vládl 1521–1567), nejvýznamnější z nich byli první tři, Li Kchaj-sien, Wang Šen-čung a Tchang Šun-č’. Patřili k autorům, kteří si za literární vzor brali literáty tchangského a sungského období. Přitom stáli v opozici vůči převažujícímu proudu soudobé literatury vedeným sedmi dřívějšími mingskými mistry, který si v próze cenil nad jiné chanské autory a v poezii tchangské a starší básníky. Směr sedmi mistrů mělo osm talentů za imitátory vzdálené pravému emociálnímu výrazu, kterého chtěli dosáhnout v poezii i próze.[1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy