Opisthocoelicaudia

Jak číst taxoboxOpisthocoelicaudia
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 67 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Vystavená kostra opistocélikaudie
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
InfrařádSauropoda
ČeleďSaltasauridae
PodčeleďOpisthocoelicaudiinae
RodOpisthocoelicaudia
Binomické jméno
Opisthocoelicaudia skarzynskii
Borsuk-Białynicka, 1977
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opisthocoelicaudia („duté ocasní obratle“) byl rod středně velkého sauropodního dinosaura, vědecky popsaného polskou paleontoložkou Marií Magdalenou Borsuk-Białynickou v roce 1977 z území dnešního Mongolska. Fosilie dinosaura byly objeveny v poušti Gobi (sedimenty geologického souvrství Nemegt) již roku 1965 a sestávají z nekompletní kostry. Nebyla ovšem objevena zkamenělina krční páteře a lebky. Fosilie pocházejí z vrstev pozdní křídy (geologický věk maastricht, stáří asi 67 milionů let).[1][2]

Zařazení a vědecká platnost

Typový a zatím jediný známý druh tohoto rodu je O. skarzynskii. Některé výzkumy na základě novějšího fosilního materiálu ze souvrství Nemegt však naznačují, že druh O. skarzynskii je ve skutečnosti nejspíše konspecifický s druhem Nemegtosaurus mongoliensis.[3]

Fosilní zub z úzkou korunkou, objevený v souvrstvích Udurčukan a Blahoveščensk v Amurské oblasti na ruském Dálném východě je morfologicky velmi podobný zubům rodu Nemegtosaurus a mohl patřit zástupci blízce příbuzného (nebo identického) rodu sauropodního dinosaura.[4]

Dalším blízkým příbuzným opistocélikaudie pak byl jihoamerický rod Titanomachya, formálně popsaný v roce 2024.[5]

Rozměry

Tento sauropod dosahoval délky asi 11,3 až 13 metrů a hmotnosti kolem 8500 kg.[6][7][8] Nejvyšší odhady hmotnosti však udávají až 25 388 kilogramů.[9]

Popis a paleoekologie

Stopy po zubech velkého tyranosaurida (nejspíš druhu Tarbosaurus bataar) na pánevních kostech opistocélikaudie nasvědčují, že se tento sauropod mohl stávat jejich kořistí (v tomto případě šlo ale spíše o ohlodávání zdechliny).[10] Opisthocoelicaudia byl velký čtyřnohý býložravec s masivními končetinami, dlouhým krkem i ocasem a relativně malou hlavou. Žil zřejmě v prostředí bažin nebo vlhkých lesů, které se tehdy ve střední Asii na velkém území rozkládaly. Jeho svalnatý ocas mohl snad sloužit k obraně nebo jako stabilizační podložka při stavění na zadní.

V populární kultuře

Tento sauropod se v průběhu historie objevil také na známkách domovského státu Mongolska a dále státu Guinea. Dříve byl považován za jednoho z mála tehdy známých svrchnokřídových sauropodů, proto byl v literatuře 80. a 90. let 20. století často zmiňovaným taxonem.

Odkazy

Reference

  1. Článek na webu Equatorial Minnesota (anglicky)
  2. Tanabe, M.; et al. (2023). Apatite U–Pb dating of dinosaur teeth from the Upper Cretaceous Nemegt Formation in the Gobi Desert, Mongolia: Contribution to depositional age constraints. Island Arc. 32 (1): e12488. doi: https://doi.org/10.1111/iar.12488
  3. Madzia, D. & M. Borsuk-Białynicka (2014). New sauropod material from the Nemegt Formation supports the conspecificity of Opisthocoelicaudia skarzynskii and Nemegtosaurus mongoliensis (Sauropoda, Titanosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. 34 (Supplement to volume 5): 173A–174A. (konferenční abstrakt)
  4. A. O. Averianov, Yu. L. Bolotsky & I. Yu. Bolotsky (2022)[2023]. A Sauropod from the Late Cretaceous of the Amur Region. Doklady Earth Sciences. 507 (Suppl 3): S418–S419. doi: https://doi.org/10.1134/S1028334X22601547
  5. Pérez-Moreno, A.; Salgado, L.; Carballido, J. L.; Otero, A.; Pol, D. (2024). A new titanosaur from the La Colonia Formation (Campanian-Maastrichtian), Chubut Province, Argentina. Historical Biology: An International Journal of Paleobiology: 1–20.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 212 (anglicky)
  7. Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  8. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  9. González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  10. http://www.pravek.info/novinky/co-noveho-nam-prozradily-tarbosauri-zuby/

Literatura

Externí odkazy