PROFILPELAJAR.COM

Ontogeneze člověka je průběh vývoje lidského jedince.

Ontogenetické fáze

prenatální období (od oplodnění do porodu)^[1]
- oplozené vajíčko (zygota) – od oplození (spojení vajíčka se spermií v děloze nebo ve zkumavce) do konce 1. týdne^[1]
- embryo (zárodek) 2. týden – 8. týden^[1]
- fetus (plod) 9. týden – porod^[1]
postnatální období
- novorozenecké období 1. den – 28 dní
- kojenecké období 28 dní – 1 rok
- batolecí období 1–3 roky
  - mladší batolecí období 1–2 roky
  - starší batolecí období 2–3 roky
- předškolní věk 3 – 6 (7) let
- školní věk 6 (7) – 15 let
  - mladší školní věk 6–11 let
  - starší školní věk 11–15 let (puberta)
- dospívání – adolescence 15–18 (20) let
- dospělost 18 let a více
  - období plné dospělosti 18–30 let^[1]
  - období zralosti 30–45 let^[1]
  - střední věk 45–60 let^[1]
- stáří nad 60 let^[1]
  - vysoké stáří nad 70 let^[1]
  - kmetský věk nad 90 let^[1]

Světová zdravotnická organizace (WHO, též SZO) doporučuje u dospělosti jiné členění:^[1]

období plné dospělosti 18–30 let^[1]
období mladého věku 30–45 let^[1]
období středního věku 45–60 let^[1]
období stárnutí 60–75 let^[1]
období starého věku 75–90 let^[1]
období stařecké nad 90 let^[1]

V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn.^[1] Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.^[1] Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.^[1]

V období stáří život jedince přirozeně končí smrtí. S mrtvým tělem je lidmi podle všeobecného etického kodexu zacházeno s velkou úctou a je spáleno nebo pohřbeno do země, a to s obřadem či výjimečně bez obřadu. Pro určení příčiny úmrtí lze před pohřbem provést pitvu.

Názvy jedinců

Názvy jedinců podle stupně vývinu, stáří, příbuzenství a společenského postavení pak také jsou:

dítě (krajově též děcko) – označení obou pohlaví, zhruba do věku konce školního období (obecněji pak slovo vyjadřuje, že je jedinec potomkem své matky/otce)
dívka (též děvče, hovorově pak holka – od slova holý, protože dříve tento výraz označoval jen dívku bez ochlupení) – označení samičího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (holčička, děvčátko)
slečna – označení děvčete či mladé ženy, která není vdaná (etymologicky od šlechtična^[2])
chlapec (též hoch, hovorově pak kluk) – označení samčího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (chlapeček)
žena (lidově též ženská) – označení samičího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
- matka (též máma) – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že je žena rodičkou dítěte
- stařenka – označení samičího pohlaví v období pozdního stáří
- babička – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě ženy je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro stařenku
- paní – všednější společenský titul ženy od dospělosti
- dáma (též madam) – urozenější společenský titul ženy od dospělosti
muž (lidově též chlap) – označení samčího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
- otec (též táta) – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že je muž rodičem dítěte
- stařec – označení samčího pohlaví v období pozdního stáří
- dědeček – označení pro starého muže, které vyjadřuje, že jeho dítě se stalo matkou (jeho dcera) nebo otcem (jeho syn), obecněji též synonymum pro starce
- pan – společenský titul muže od dospělosti

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2008, s. 178-239. ISBN 978-80-7184-867-7.
↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2247 - Úspornost v řeči

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ontogeneze člověka na Wikimedia Commons

Literatura

KERN, Hans. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1992. 296 s. ISBN 80-7178-240-8. Kapitola Vývojová psychologie, s. 127–180.
FUERST, Maria. Psychologie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 263 s. ISBN 80-7198-199-0. Kapitola Vývojová psychologie.