Narodil se v rodině rolníka Johanna Přikryla a Anny rozené Zatloukalové. Měl čtyři sourozence: Marianu (1853–1880), Josefa (1864–1867), Františku (1868–1882) a Františka (1871).
Ve Výšovicích Ondřej navštěvoval obecnou školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic.[2] Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Lékařské fakultěUniverzity Karlovy v Praze, kde promoval 3. prosince 1886.[4] Po studiích se 21. 4. 1888 oženil s Miloslavou Kouteckou, se kterou měl dceru Miladu, která r. 1890 zemřela. R. 1907 se s Miloslavou rozvedl a poté se stala jeho družkou po zbytek života vdova Anežka Valášková.[5]
Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Lidové straně na Moravě (moravská odnož mladočeské strany).[7] Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě.[8] Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly.[9]
Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace Národní demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů.[2]
V letech 1913–1936 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od března 1935 byl nemocný. Zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno v Prostějově.[2] Pohřben byl na Městském hřbitově v Prostějově.
Dílo
Specializoval se na kulturu v oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony.[6]
Několik črt z posledních 15 let města Prostějova – vyobrazeními opatřil a k tisku připravil Hugo Raulich. Prostějov: Družstvo městského spolkového domu, 1907
Z večera: verše – Prostějov: Josef F. Buček, 1912
Ešče z Hané: verše – Brno: A. Píša, 1912
Padesátka z Hané: beletrie – Prostějov: J. F. Buček, 1912
Deset let poslanecké činnosti MUDr. Ondřeje Přikryla – Prostějov: Občanská strana národní, 1913
Z vojne: hanácky verše – tři knihy básní s válečnou tematikou; obálku a vnitřní výzdobu knihy navrhl a dřevorytem provedl Jaroslav Votruba. Přerov: Tiskařská a vydavatelská společnost, 1917
Čase tvrči než ocel: hanácky pěsničke z vojne – Praha: K. Píchal, 1921
Slizovy ruže: hanácky pěsničke – Praha: K. Píchal, 1921
↑ abcdefg MUDr. Ondřej Přikryl. Národní listy. Prosinec 1936, roč. 76, čís. 351, s. 1.
↑NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online.
↑OBŠILOVÁ, Gabriela. MUDr. Ondřej Přikryl a vodoregulační otázka v Prostějově: Magisterská diplomová práce [online]. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2015 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online.
↑ abcdMUDr. Ondřej Přikryl [online]. mestopv.cz [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
↑kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-178-X. S. 176–177.
↑kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-178-X. S. 180.
↑kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-178-X. S. 205–206.
↑MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN978-80-7325-272-4.
↑kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-178-X. S. 182.