Olivovníkovité (Oleaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to dřeviny se vstřícnými jednoduchými nebo složenými listy a čtyřčetnými květy. Čeleď je rozšířena téměř po celém světě. V české květeně je zastoupena rody jasan a ptačí zob. Některé druhy jsou hojně pěstovány jako okrasné dřeviny, v ČR zejména zlatice, šeříky a ptačí zoby. Patří sem i některé staré kulturní rostliny, např. olivovník a jasmín.
Popis
Olivovníkovité jsou jednodomé nebo řidčeji dvoudomé keře, stromy a liány, výjimečně polokeře (Menodora). Větve mají na sobě často lenticely. Listy jsou vstřícné, u některých druhů jasmínu i střídavé, jednoduché, zpeřené nebo trojlisté, bez palistů. Čepel listů je celokrajná nebo zubatá, se zpeřenou žilnatinou, výjimečně je udávána i žilnatina dlanitá. Odění je nejčastěji ze štítnatých šupin.
Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní, různých typů, někdy redukovaná na jediný květ. Květy jsou obvykle oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné, malé. Kalich je obvykle malý, srostlý, se 4 cípy, výjimečně chybí. Koruna je záhy opadavá, srostlá, u rodu Forestiera a některých jasanů chybí, nejčastěji čtyřčetná, vzácně vícečetná. Tyčinky jsou 2, řidčeji 4, přirostlé ke koruně. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, se 2 pouzdry a jednou čnělkou s dvoulaločnou bliznou. Placentace je axilární, v každém plodolistu je 1 až několik vajíček. Plodem je nejčastěji peckovice, někdy nažka, bobule nebo dřevnatá tobolka.[1][2]
Čeleď zahrnuje asi 615 druhů ve 27 rodech. Je rozšířena víceméně po celém světě, nejvíce druhů je ve východní Asii.[3]
V květeně ČR je čeleď zastoupena 3 původními druhy: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a v úvalech jižní Moravy jasan úzkolistý podunajský (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Některé pěstované druhy občas zplaňují, zejména šeřík obecný (Syringa vulgaris).[4]
V minulosti byly olivovníkovité nejčastěji řazeny do řádu krtičníkotvaré (Scrophulariales, např. Cronquist) nebo do samostatného řádu olivovníkotvaré (Oleales, Dahlgren a
Tachtadžjan).
Olivovníkovité tvoří jednu z bazálních větví řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Vymykají se z něj především čtyřčetnými pravidelnými květy. Klasické dělení na dvě podčeledi, Jasminoideae a Oleoideae se ukázalo problematické, neboť podčeleď Jasminoideae je v tomto pojetí parafyletická.[2]
V dnešní taxonomii jsou olivovníkovité děleny celkem na 6 tribů:
Fontanesieae - 2 druhy rodu Fontanesia, Sicílie, západní Asie a Čína
Forsythieae - 8 druhů ve 2 rodech, jv. Evropa a východní Asie
Myxopyreae - 7 druhů ve 3 rodech, Indomalajsie
Jasmineae - asi 300 druhů v rodu jasmín (Jasminum), tropy až teplé oblasti mírného pásu Starého světa
Oleeae - 415 druhů v 17 rodech, tropy i mírné oblasti celého světa (Fraxinus, Ligustrum, Olea aj.)[3]
Olivovník evropský je jednou z nejstarších kulturních rostlin a dnes je pěstován v řadě subtropických zemí. Získává se z něj kvalitní stolní olej a plody jsou oblíbenou pochutinou.[7]
Květy jasmínu pravého (Jasminum officinale) a jasmínu arabského (J. sambac) se používají k aromatizování čaje a získává se z nich silice, podobně jako z některých dalších druhů jasmínu.[7] Podobně se v Číně používají tradičně k ovoňování čaje kvítky vonokvětkyOsmanthus fragrans.
Nemalý význam mají olivovníkovité jako okrasné keře. Pěstovány jsou zejména různé druhy a kultivary šeříku (Syringa), zlatice (Forsythia) a ptačího zobu (Ligustrum), řidčeji bělas (Chionanthus), abéliovník (Abeliophyllum), fontanézie (Fontanesia), forestiera (Forestiera), jamovec (Phillyrea) a jasmín (Jasminum). Ze stromovitých druhů jsou pěstovány různé jasany, zejména severoamerické a evropské.[8]
_001.jpg)
