PROFILPELAJAR.COM

doc. PhDr. Oldřich J. Blažíček, DrSc.
doc. PhDr. Oldřich J. Blažíček, DrSc.
Narození	8. listopadu 1914; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. června 1985 (ve věku 70 let); Mnichov ; Západní Německo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Povolání	historik umění, učitel, kurátor a památkář
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	dějiny umění, barokní umění a památková péče
Děti	Naděžda Blažíčková-Horová
Rodiče	Oldřich Blažíček
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Jakub Blažíček (8. listopadu 1914 v Praze – 25. června 1985 v Mnichově, SRN) byl český historik umění věnující se především baroknímu sochařství.

Život

Narodil se jako jediný syn malíře Oldřicha Blažíčka a Beatrix, rozené Rajsekové. Maturoval na gymnáziu v Praze (1932) a v letech 1933–1938 vystudoval dějiny umění (prof. A. Matějček, V. Birnbaum, J. Cibulka) a klasickou archeologii (J. Čadík) na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vědecky navazoval na svého učitele Antonína Matějčka.

Roku 1937 nastoupil jako dobrovolník v SPÚ v Praze. Za 2. světové války byl vedoucím knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze a v letech 1945–1947 odborným asistentem dějin umění na FF UK v Praze. Roku 1947 se habilitoval ^[1] a do roku 1951, kdy z politických důvodů byl nucen univerzitu opustit, přednášel dějiny umění. Pracoval pak jako vědecký pracovník Národní kulturní komise a v letech 1952–1958 jako vedoucí oddělení Státní památkové správy, 1958–1965 jako vedoucí skupiny SÚPPOP. Od roku 1966 pak až do své smrti byl vědeckým pracovníkem Národní galerie v Praze.^[2]. Jeho dcerou je historička umění Naděžda Blažíčková Horová a syn JUDr. Jan Blažíček.

Dílo

Stěžejní jsou Blažíčkovy práce o českém baroku, souborná práce o sochařství z roku 1957 a celková syntéza (česky 1971), kde jsou novátorsky jednotlivé obory umění vykládány souběžně. Je také autorem mezinárodních výstav a výstavních katalogů o barokním umění a řady nejrůznějších menších příspěvků v odborném tisku.

Publikace (výběr)

Oldřich J. Blažíček, J. Čeřovský, E. Poche, Klášter v Břevnově, V. Poláček Praha 1944
Pražská plastika raného baroka, Praha 1946
Rokoko a konec baroku v Čechách, Matice česká Praha 1948
Obrazárny státních zámků, Praha 1956
Ferdinand Maxmilián Brokof, Praha NČSVU 1957, Odeon 1976, Odeon 1986
Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha: SNKLHU, 1958
Matyáš Braun v Čechách, Praha 1960
Oldřich J. Blažíček a kol., Slovník památkové péče. Terminologie. Morfologie. Organizace., Praha 1962
Umění baroku v Čechách, Obelisk Praha 1971
Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0246-6

Odkazy

Reference

↑ Oldřich Jakub Blažíček, Pražská plastika raného baroka, 1947
↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha: Academia 1995

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 114-116, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 560–561.
J. Hobzek, Seznam prací Oldřicha Jakuba Blažíčka, in: barokní umění 1991, s. 321-325
I. Kořán, Soupis prací Oldřicha Jakuba Blažíčka z let 1935-1979, Umění 27, 1979, s. 534-537