Oldřich Pelčák (2. listopadu 1943 Zlín – 7. října 2023 Praha[1]) byl český kosmonaut a vojenský letec. Byl tzv. „kosmonautem-kandidátem“, společně s Vladimírem Remkem to byli jediní dva Čechoslováci, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28.
Životopis
Narodil se ve Zlíně do rodiny Oldřicha a Jarmily Pelčákových, byl nejstarší ze čtyř sourozenců.[2] Od roku 1950 navštěvoval základní osmiletou školu v Kyjově. V roce 1958 začal studovat na střední průmyslové škole v Uherském Hradišti, kde v roce 1962 maturoval. Již v době středoškolských studií létal na větroních a v roce 1962 dokončil výcvik na motorových letounech. Po maturitě studoval Letecké učiliště v Košicích, kde absolvoval s výborným prospěchem v roce 1965.[3]
V roce 1965 byl povýšen do hodnosti poručíka a začal sloužit u stíhacích útvarů. Roku 1969 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a stal se velitelem roje. V roce 1971 získal kvalifikaci pilota 1. třídy. Jako jeden z prvních v Československu létal na stíhacím letounu MIG-21.[4] Od 1. září 1972 začal Oldřich Pelčák studovat v ruském Moninu na vojenské letecké akademii J. A. Gagarina společně s Vladimírem Remkem. V roce 1975 obdržel medaili Za službu vlasti.
Do předběžného výběru kosmonautů programu Interkosmos byla v roce 1976 jmenována čtveřice letců, z nichž byli ještě v ČSSR vyřazeni Michal Vondroušek a Ladislav Klíma. Výběrovým řízením byla čtveřice zredukována na dvojici Remek – Pelčák. Tito dva v prosinci téhož roku odjeli do Hvězdného městečka, kde spolu s ostatními kandidáty z Polska a NDR absolvovali výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Společně s ním se zde ubytovala i jeho rodina, žena Hana a synové Oldřich a Miloš.[5] Až po ukončení náročného výcviku na počátku roku 1978 bylo v Praze příslušnou komisí určeno, že (v té době již major[6]) Pelčák bude členem záložní posádky a do kosmu poletí Vladimír Remek.[2][7] (Jiné zdroje však uvádí, že o složení posádky rozhodovala výhradně sovětská strana, přičemž armáda si prosadila vojenského letce Alexeje Gubareva a Remek byl náhodou ve dvojici s ním; tudíž letěl do kosmu jen náhodou on a nikoli Pelčák.)
Po návratu do vlasti působil v letech 1978–1981 jako velitel 11. stíhacího pluku v Žatci, v letech 1981–1985 byl zástupcem velitele 3. divize PVOS[4] a poté byl zkušebním pilotem Leteckého zkušebního odboru Vzdušných sil AČR v Praze-Kbelích. Od roku 1999 byl v důchodu a ochotně se zúčastňoval různých setkání popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2017 vykonával funkci předsedy Českého svazu letectví.[8]
Více než 30 let jezdil na chalupu do obce Cidlina, tamtéž jezdila i jeho matka. V roce 2011 mu bylo uděleno čestné občanství obce Cidlina.[9]
Zemřel v ranních hodinách dne 7. října 2023 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze po dlouhé těžké nemoci.[8]
Další ocenění
Po Oldřichu Pelčákovi byla pojmenována planetka (6149) Pelčák[10] objevená českými hvězdáři na Kleti. V roce 2011 mu bylo uděleno čestné občanství obce Cidlina[9] a v roce 2014 čestné občanství městské části Praha 21 [11].
Rodina
Jeho otec pracoval ve Výzkumném ústavu gumárenském ve Zlíně[2] a jeho matka byla redaktorka lokálních časopisů a později produkční v brněnské redakci televize Jarmila Jurečková.[9] Byl 2x ženatý, obě manželky nesly jméno Hana. Z prvního manželství pochází děti Oldřich, Miloš a Hana. Z druhého manželství dcera Lucie. K roku 2023 měl pět vnoučat. Manželka Hana a synové Oldřich a Miloš bydleli s Oldřichem Pelčákem ve Hvězdném městečku v době jeho kosmického výcviku.
Politická angažovanost
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 24 – Praha 9.[12] Se ziskem 10,66 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ VLACHOS, Rémy; ČTK. Zemřel kosmonaut-kandidát Pelčák. S Remkem absolvoval výcvik pro let do vesmíru. iDNES.cz [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Oldřich Pelčák (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Oldřich Pelčák. www.karlin.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ty, očúvaj, co budeme dělat?! Aneb Oldřich Pelčák podruhé | Všechny články | Zprávy | Flying Revue. www.flying-revue.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Remek, s. 414.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola První mezinárodní, s. 80.
- ↑ Muž, který neletěl. Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi, říká kosmonaut Oldřich Pelčák. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b KOMENTÁŘ: Loučení s Oldou Pelčákem - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.obec-cidlina.cz [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-02.
- ↑ (6149) Pelčák [online]. astro.cz, 2000-11-14 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Čestný občan | Informace. web.archive.org [online]. 2022-05-25 [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-25.
- ↑ O Senát za ČSSD bude usilovat kosmonaut Pelčák, o primátora Ludvík [online]. Novinky.cz, 2014-06-12 [cit. 2014-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 24 – Praha 9 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
Literatura
- PELČÁK, Oldřich. Klukovské sny : Cesta do Hvězdného městečka. Předml.: Boris Valníček. 1. vyd. Praha: Albatros, 1979. 192 s.
Externí odkazy
