PROFILPELAJAR.COM

Ojców
Poloha
Adresa	Ojców, Polsko
Souřadnice	50°12′42″ s. š., 19°49′47,8″ v. d.
Další informace
Kód památky	11/0/17/Ks/32
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ojców je hrad severně od stejnojmenné vesnice v Malopolském vojvodství v Polsku. Byl postaven na příkaz Kazimíra Velikého ve druhé polovině 14. století a je součástí tak zvaných Orlích hnízd, což bylo opevnění polského území proti expanzi západních sousedů. Hrad se nachází v Ojcowském národním parku v Krakovsko-čenstochovské vysočině.^[1] Po renovačních pracích v letech 2014–2020 je přístupný veřejnosti.^[2] Traduje se, že název pevnosti, v původní podobě znějící otec, mu dal sám král na památku svého otce Vladislava Lokýtka, který našel útočiště v nedalekých jeskyních.

Hrad je zapsán v seznamu památek Malopolského vojvodství pod číslem A-1235/M ze dne 17. května 1947 a 2. listopadu 2010.^[3]

Historie

Ve starší době železné se v místě hradu nacházelo osídlení lužické kultury, pravděpodobně zničené skytským vpádem.^[4] Na základě archeologických a historických prací je zřejmé, že byl hrad postaven na příkaz krále Kazimíra Velkého v letech 1354–1370. V současné době neexistují žádné důvody pro tvrzení, že na tomto místě byla dříve opevněná dřevěná a zemská tvrz. Hrad je poprvé zmíněn v roce 1370, kdy na jednom z dokumentů je uváděn první hradní purkrabí jménem Zaklika. Zmínka o hradu Oczecz se nachází také v anonymním textu Quomodo regebat regnum et populum, ve kterém byl zařazen na seznam hradů postavených na základě pokynů Kazimíra Velikého. Roku 1397 je zde také zmiňován kaplan hradní kaple. Z této doby se dochovala hradní věž a gotický portál v hradní bráně.

V dobách Władysława Jagiełło, před rokem 1385, byl hrad pronajat králem Janovi Kozcowovi za 500 hřiven, s právem jej koupit. Poté si pronajala hrad celá řada dalších šlechticů. Po roce 1536 přešel hrad do rukou královny Bony Sforzy, která jej po 20 letech v souvislosti s jejím odchodem do Itálie v roce 1556 předala Stanisławu Płazovi z Mstyczowa toporského erbu. Po smrti Stanisława Płazyho v roce 1587 byl hrad převeden na Piotra Myszkowského z erbu Jastrzębiec a poté na jeho syna Aleksandera Myszkowského. V jejich době byl hrad však již výrazně opomíjen. V roce 1619 Aleksander Myszkowski s královým souhlasem prodal zničený hrad Mikołaji Korycińskému z Pilicy. V roce 1620 inspekce označila hrad za zničený, ale nový majitel jej opět zrekonstruoval a na ruinách bývalé gotické stavby postavil na jižní straně novou budovu. Mikołajův syn Mikołaj Ferdynand Koryciński pokračoval od roku 1637 dále v přestavbě hradu. V roce 1651 přešel hrad do rukou kancléře koruny Stefana Korycińského.^[5]

Během švédské invaze nebyl hrad zničen, což potvrzuje lustrace z roku 1660. Hrad neztratil na významu, ale naopak například v roce 1787 hostil Teofila Wojciecha Załuského u večeře krále Stanisława Augusta Poniatowského, který nechal v zámecké kapli pokřtít svou dceru. V roce 1802 byl však hrad již opuštěn a jeho dědic Teofil Załuski odstranil veškeré své movité věci a význam hradu začal opět klesat. V roce 1815 se stal státním majetkem. Konstanta Wolická, která jej koupila od vlády Kongresového království v roce 1829, částečně zbourala zdi, protože hrozilo jejich zřícení. Zůstala jen osmiboká věž, brána a spodní části obvodových zdí.^[2]^[5]

Na konci 19. století se majitelem Ojcówa stal Ludwik Krasiński, který zadal projekční práce na přestavbu hradu, ale tyto plány nebyly realizovány. Ludwik Krasiński pouze zasypal příkop, zrenovoval bránu a snížil v roce 1892 oslabené horní části hlavní věže asi o 6 metrů se záměrem jejich přestavby. V roce 1895 se hrad stal majetkem Marie Ludwiky Krasińské. V letech 1912 a 1913 byly na věži provedeny první renovační práce. Avšak v roce 1914, během první světové války, byla věž poškozena V roce 1935 byl díky úsilí princezny Marie Ludwiky opraven vrchol věže a její interiér, o čemž svědčí nápis na trámu, a byly posíleny zdi u brány. Po válce v letech 1958–1963 byl hrad předběžně prozkoumán a byly provedeny drobné práce spočívající v částečném odstranění suti z hradu. V roce 1991 byly v omezené míře prováděny drobné práce, které zajišťovaly relikty sklepů. V roce 1996 byla v zámecké bráně uspořádána výstava.

Hrad v současnosti

Hrad v Ojcówě v současné době patří do národního parku Ojców. Vedení parku již mnoho let provádí na hradě renovační práce. V letech 2016 až 2019 byla provedena řada prací financovaných z dotací Evropského regionálního fondu, Lesního fondu a z vlastních prostředků národního parku Ojców. Byla provedena řada rekonstrukčních a renovačních prací, včetně renovace věže brány (provedení nové fasády hradeb, výměna střešního šindele) a renovace obranné věže, která dosud nebyla zpřístupněna turistům. Jednou z hlavních prací byla rekonstrukce dřevěných konstrukcí uvnitř věže, (dřevěných schodišť a podlah ve dvou patrech), která od dob slávy hradu neexistovala. Byla také vyměněna poškozená střešní krytina (šindel), do stávajících okenních otvorů byla instalována okna a její interiér byl vybaven multimediální expozicí. Součástí prací je i film o historii hradu. Tato výstava od roku 2006 je postupně doplňována prvky vybavení (repliky zbraní, brnění, atd.) a dočasnými výstavami. Kromě výše uvedených prací byly také zřízeny ocelové vstupní schody do věže, ocelové vyhlídky nad zříceninou obytné části hradu a nová pokladna.^[2]

Hrad je turistům přístupný již mnoho let. V roce 2018 byla dokončena rekonstrukce věže brány. Do roku 2019 byla návštěvníkům otevřena pouze místnost s malou historickou expozicí v místnosti věže brány, zámecké nádvoří se studnou a kopec před obrannou věží. V současné době je návštěvníkům kromě stávajících míst zpřístupněna i obranná věž a vyhlídková plošina (do roku 2019 nebyla věž přístupná turistům). Po dokončení restaurátorských prací je hrad přístupný od dubna do listopadu.^[6]^[7]

Galerie

Pohled na hrad Ojców
Pohled na hrad Ojców
Vstup do hradu
Hrad Ojców
Hrad na stezce Orlích hnízd
Hrad Ojców - pohled z údolí

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek w Ojcowie na polské Wikipedii.

↑ Orla Perć : via ferrata : mapa turystyczna : 1:5 000 = hiking map. Zielona Góra: [s.n.] Dostupné online. ISBN 83-87873-42-X, ISBN 978-83-87873-42-4. OCLC 1253427267
↑ ^a ^b ^c Ojcowski Park Narodowy. www.ojcowskiparknarodowy.pl [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
↑ Rejestr zabytków nieruchomych – województwo małopolskie. S. 40. nid.pl [online]. Narodowy Instytut Dziedzictwa, 15. února 2023 [cit. 2023-04-08]. S. 40. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-03.
↑ WOJENKA, Michał. Sprawozdanie z badań wykopaliskowych przeprowadzonych na zamku w Ojcowie w latach 2006-2014. Prądnik. Prace i Materiały Muzeum im. Prof. Władysława Szafera, 26, s. 199-224.. Dostupné online [cit. 2023-04-08].
↑ ^a ^b Zamek Ojców - Zamki, warownie - Przewodnik - www.poJurze.pl. pojurze.pl [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
↑ Zamek w Ojcowie. www.ojcow.pl [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (polsky)
↑ Zamek w Ojcowie, zwiedzanie i historia - ojcow.malopolska.pl [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (polsky)