Populace Švýcarska činila v roce 2014 odhadem 8 211 700 lidí.[1]
Více než 75 % obyvatel žije ve Švýcarské plošině mezi Alpami a Jurou. Cizinci s trvalým pobytem (což nezahrnuje cizí pracovníky, kteří jsou ve Švýcarsku jen na krátkou dobu), tvoří asi 23 % populace.
Populace
Celkem lidí na území Švýcarska (čísla k 31. prosinci):[2][3]
Švýcarsko stálo na křižovatce několika významných evropských kultur. Populace se skládá ze dvou třetin z mluvčích alemanštiny (němčiny) a jedné čtvrtiny z mluvčích románských jazyků (francouzštiny, italštiny a rétorománštiny). 10 % obyvatel mluví jako mateřštinou jazyky imigrantů.
Trvalý pobyt a národnost
Počet registrovaných cizinců ve Švýcarsku byl v roce 1970 celkem 1 001 887 (16,17 %). Tento počet do roku 1979 klesl na 904 337 (14,34 %) a od té doby stoupá, překročil hranici 20 % lidí na území Švýcarska v roce 2001 dosáhl počtu 1 524 663 (20,56 %) v roce 2004.
V roce 2013 bylo ve Švýcarsku 1 937 447 cizinců s trvalým pobytem (23,8 % celkové populace, která činila 8,14 milionu). Z těchto cizinců mělo 1,65 milionu (85 % cizinců, tedy 20,2 % populace[6][7]) evropské občanství (Italové: 298 875; Němci: 292 291; Portugalci: 253 227; Francouzi: 110 103; Srbové: 90 704; Kosované: 86 976; Španělé: 75 333, Makedonci: 62 633; Britové: 40 898; Rakušané: 39 494; Bosňáci: 33 002; Chorvati: 30 471). Z jiných kontinentů; 122 941 lidí bylo z Asie; 83 873 z Afriky; 78 433 ze severní a Jižní Ameriky a 4 145 z Oceánie.[7]
Křesťanství je převažujícím náboženství, ale během desetiletí počet lidí, kteří se k němu hlásí, upadá (74 % obyvatel v roce 2010). 20 % lidí bylo v roce 2010 bez vyznání. Největším z malých náboženství byl islám: 4,5 % (2010).
V roce 2000 se 5,78 milionu lidí (79,2 %, oproti 93,8 % v roce 1980) označilo za křesťany (katolíci 41,8 %, protestanti 35,3 %, pravoslavní 1,8 %). 809 800 (11,1 %, oproti 3,8 % v roce 1980) bylo bez vyznání. 310 800 (4,3 %) obyvatel byli muslimové (oproti 0,9 % v roce 1980), 17 900 (0,2 %) byli židé.
Jazyky
Čtyři národní jazyky ve Švýcarsku jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. 64 % (4,6 milionu) lidí má jako mateřský jazyk němčinu, 20 % (1,5 milionu) francouzštinu, 7 % (0,5 milionu) italštinu a méně než 0,5 % (35 000) rétorománštinu.
Neoficiálním jazykem s nejvíce mluvčími je srbochorvatština se 103 000 mluvčími (v roce 2000), pak albánština (95 000 lidí), portugalština (89 500), španělština (77 500), angličtina (73 000), makedonština (61 300)[9] a celkem 173 000 lidí s ještě jiným mateřským jazykem, což dohromady činí asi 10 % populace s mateřským jazykem jiným, než jsou čtyři oficiální jazyky.[10]
↑Recent monthly and quarterly figures: provisional data [official website]. Neuchâtel, Switzerland: Swiss Federal Statistical Office, Swiss Confederation [cit. 2015-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-11-2015.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SWISS FEDERAL STATISTICS OFFICE. Struktur der ständigen Wohnbevölkerung [online]. 2009 [cit. 2010-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Swiss Federal Statistical Office, Federal Population Census 2000. www.bfs.admin.ch [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-07-04.
↑ Swiss Federal Statistics Office-Languages. www.bfs.admin.ch [online]. [cit. 23-06-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.