Obytné domy na Štefánikově, Podtatranského a Staré baštové ulici (v minulosti označované i jako státní obytné domy československých státních zaměstnanců) je komplex obytných budov na východním okraji historického centra Košic postavený v letech 1921 až 1924.

Jde o monumentální obytný domovní blok se složitým půdorysem a s uzavřenými nádvořími. Stojí na místě někdejšího hřbitova reformované církve a rozsáhlé zahrady. V severozápadní části komplexu se nachází Katova bašta a replika domu Františka II. Rákocziho známá jako Rodošto. Autor tohoto architektonického díla je neznámý, pravděpodobně šlo o zkušeného architekta, který tvořil v duchu rondokubismu. V severní části je komplex ukončen plochou neomítnutou stěnou bez napojení na další zástavbu Štefánikovy ulice, což vzbuzuje dojem, že původní plány počítaly s větší rozlohou. Výstavbu realizovala firma známého košického stavitele Huga Kabosa.

V roku 1982 byl obytný komplex vyhlášený za kulturní památku a zanedlouho byl překlasifikován na národní kulturní památku číslo ÚZPF (Ústredný zoznam pamiatkového fondu) 3666/1 - 3, 3667/1 - 7.^[1] V jednom z bytů jistý čas žil i slovenský básník, osvětový pracovník a publicista Anton Prídavok.

Ľubica Poklembová uvádí jako autora projektu architekta Bedřicha Bendelmayera.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obytné domy na Štefánikovej, Podtatranského a Starej baštovej ulici na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obytné domy na Štefánikově, Podtatranského a Staré baštové ulici na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.