První obléhání Říma během gotských válek trvalo rok a devět dní, od 2. března 537 do 12. března 538.[1] Město bylo obléháno ostrogótskou armádou pod vedením jejich krále Witigese. Bránícím se východním Římanům velel Belisarius, jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších římských vojevůdců. Obléhání bylo prvním velkým střetnutím sil obou protivníků a sehrálo rozhodující roli v dalším vývoji války.
Obléhání zpočátku nevypadalo pro Belisara příznivě, neboť disponoval ve srovnání s protivníkem nedostatečnými silami, nakonec Řím dokázal udržet až do příchodu posil, zatímco jeho protivník Witiges utrpěl značné ztráty způsobené nejen bojem, ale především nemocemi.[2]
Po příchodu posil zahájil Belisar vlastní ofenzívní akci, která vyústila v dobytí Arimina (dnes Rimini), odkud přímo postupoval na ostrogótské hlavní město Ravennu. Witiges proto obléhání Říma zrušil a urychleně se stáhl, aby Ravennu ochránil.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Rome (537–538) na anglické Wikipedii.