Obléhání Rhodu (1480)

Obléhání Rhodu
konflikt: Osmanské války v Evropě
Obléhání Rhodu. Na vyobrazení se nacházejí v popředí neapolské lodě, v pozadí pak turecký tábor.
Obléhání Rhodu. Na vyobrazení se nacházejí v popředí neapolské lodě, v pozadí pak turecký tábor.

Trvání23. května - 17. srpna 1480
(tj. 2 měsíce, 3 týdny a 4 dny)
Místoostrov Rhodos
Souřadnice
Výsledekvítězství řádu
Strany
Osmanská říše Osmanská říše Maltézský řád Řád rhodských rytířů
Velitelé
Osmanská říše Mesih Paša Řád johanitů Pierre d'Aubusson
Maltézský řád Antoine d'Aubusson
Síla
70 000 mužů
100–162 lodí
s 10 000–15 000 muži
(ne víc než 20 000)
3 000 janičářů
300–500+ rytířů
300 seržantů
2 000–4 000 vojáků
Ztráty
9 000 mrtvých
15 000 raněných
lehké ztráty

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roku 1480 malá skupina rytířů Řádu svatého Jana sloužící jako posádka ostrova Rhodos odolala osmanskému útoku.

Útok

Dne 23. května 1480 se u Rhodu v zátoce Trianda objevila osmanská flotila čítající 160 lodí. Flotilu doprovázela i sedmdesátitisícová armáda pod vedením Mesiha Paši.[1] Posádku rhodských rytířů vedl velmistr Pierre d'Aubusson.

Prvním osmanským strategickým cílem bylo získání pevnosti svatého Nikolase (sv. Mikuláše), která byla pro johanity klíčovým bodem v obraně přístavu Mandraki a přístavu ve východní zátoce Akandie. Osmanské dělostřelectvo udržovalo nepřetržité bombardování a od 9. června dále podnikala osmanská pěchota řadu útoků. Posádce přispěchal na pomoc sám velmistr d'Aubusson a po zarputilém boji se rhodským rytířům podařilo nepřítele odrazit.

K druhému útoku na město došlo v blízkosti židovské čtvrti na východním úseku hradeb směrem k zátoce Akandia, kde byla posádka slabá. Zatímco byly hradby ostřelovány osmanským dělostřelectvem, rhodští rytíři a místní obyvatelé vyhloubili za hradbou v této oblasti příkop a zbudovali nová vnitřní opevnění. Rhodští rytíři znovu bojovali statečně a odhodlaně, a po zuřivé bitvě s mnoha ztrátami na životech na obou stranách bylo nebezpečí opět zažehnáno: 27. července za úsvitu započali Osmané s energickou ofenzívou a předvoji čítajícímu asi 2 500 janičárů se podařilo dobýt Italskou baštu a vstoupit do města. Následoval zuřivý boj. Velmistr, zraněný na pěti různých místech, vedl bitvu a sám bojoval s kopím v ruce. Po tříhodinovém boji byly nepřátelské síly zdecimovány a vyčerpaní přeživší začali ustupovat. Protiútok rhodských rytířů způsobil mezi prchajícími Osmany paniku a s nimi prchal i jejich vezír. Rhodští rytíři se dostali až k jeho stanu, odkud mimo jiné sebrali i posvátnou korouhev islámu. Toho dne zahynulo tři až čtyři tisíce Osmanů.[2]

Dne 17. srpna 1480 se osmanská flotila svého pokusu dobýt Rhodos vzdala. Sultán Mehmed II. byl rozlícen a hodlal na ostrov zaútočit znovu, ale když roku 1481 zemřel, byl tento pokus zmařen. Obléhání popsal očitý svědek Francouz Guillaume Caoursin, rektor řádu johanitů, v díle Obsidionis Rhodiae Descriptio Urbis. Zpráva o obléhání od d'Aubussona je součástí History of the Holy, military, sovereign order of st. John of Jerusalem Johna Taaffeho.[3]

Rhodos byl znovu obklíčen Osmany v letech 1521–1522, kdy byl dobyt celý ostrov.


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Rhodes (1480) na anglické Wikipedii.

  1. L. Kinross, The Ottoman Centuries: The Rise and Fall of the Turkish Empire, 137.
  2. The Knights of Rhodes - the palace and the city, Elias Kollias, pp. 46-48.
  3. Taaffe, John (1852). The History of the Holy, Military, Sovereign Order of St. John of Jerusalem, Vol. 3. London: Hope and Co. pp. 53–67.

Literatura

  • Elias Kollias, The knights of Rhodes - the palace and the city (Athény, 1994)
  • Eric Morse, Crusader knights, Turks and Byzantines (Toronto, 2003)
  • Kenneth M. Setton, The Papacy and the Levant vol.3, 1984
  • Erik Svane & Dan Greenberg, Croisade vers la Terre Sainte (Ženeva, 2007)
  • Smith, Robert Doulgas and DeVries, Kelly (2011), Rhodes Besieged. A new history, Stroud: The History Press, ISBN 978-0-7524-61786

Související články

Externí odkazy