Obecné figury jsou v heraldice různá zvířata, lidé, nástroje a jiné předměty, které tvoří výplň štítu. Figury bývají stylizované, důležité je, aby co nejvíce vyplňovaly plochu štítu.

• Člověk – může být oděný nebo nahý, a někdy může být ve štítu jen jeho část
  • Hlava – obyčejně připomíná vítězné boje, např. hlava Turka v erbu Schwarzenberků
  • Ruce, nohy
• Zvířata a jejich části – obyčejně savci a ptáci, ale například i hmyz; viz Heraldická zvířata
• Rostliny a jejich části – stromy, keře, byliny, jejich květy a plody

• Pozemské – oheň, voda, blesk
• Nadpozemské – Měsíc, Slunce, hvězdy (zpravidla šesticípé, popřípadě pěticípé (starší znak Semil))

• Bůh, světci a jejich atributy
• Biblické bytosti – ďábel, archanděl
• Pohanská božstva – Triton, Hermés

• Z lidských a zvířecích těl – harpyje, kentaur
• Ze zvířecích těl – okřídlená ryba

• drak, gryf

• třmen, meč, luk, dřevec, dělová koule

• bota, klobouk, rukavice

• sekera, kladivo, hrábě, hříč, radlice

• hřeben, kolo

• buben, trubka (lovecký roh), harfa

• brána, hrad, kostel, věž, zeď

• meč, berla, mitra, tiára

• písmena

Pohanský bůžek, kreslí se jako bezruký vousatý muž.

Přirozená figura, označovaná též jako Herkules, kreslí se jako nahý muž, s břečťanem kolem spánků a beder, opřený o kyj, nebo ho má alespoň přehozený přes rameno, ztělesňuje přírodní síly. Viz též Diví lidé.

Umělá figura, jde o svazek prutů, převázaných červenými řemínky, z nichž vyniká sekera.

Též Merkur, muž s kloboukem, okřídlenými botami a holí (ta je také okřídlená), posel bohů.

Umělá figura, v heraldice se vyskytuje nejspíš jen v českých zemích, jedná se o tři ostré háky na konci spojené. Tyto háky (pušťadla) se používaly pro pouštění žilou koním. (Kekulové ze Stradonic)

• 
  Opočno, okres Louny
• 
  Ohníč, okres Teplice

Anděl, kreslí se jako dětská hlavička se dvěma křídly.

Svazek pavích per (paví kytka), často užívaný jako chochol na přilbě. Označován také jako paví vějíř či nesprávně jako paví kýta. Na území Česka užíván pány z Lipé (od nich i na znaku Ivančic) a Lichtenburky. Dále se například vyskytuje ve znaku Merklína.

Leknínový dvojlist spojený v jeden kořen. (Kounicové, Martinicové)

Žena s přilbou, štítem a oštěpem, bohyně války.

Též merman nebo Triton, vousatý stařec s trojzubcem, jeho tělo je od pasu dolů zakončeno rybím ocasem, bůh moří.

Též zavinutá střela, šíp k jehož konci je přivázána látka, de facto zápalný šíp. (Benešovci, Bavorové ze Strakonic)

Hrubě opracovaná větev nebo kmen se zbytky suků (jejich počet se blasonuje) používaná ve válce jako primitivní žebřík, v zemědělství jako konstrukce na sušení sena^[1]. Vyskytuje se např. v erbu Ronovců (Ronne je staroněmecký název pro ostrev).

Čtyř-, šesti- nebo osmihranný ocelový nástroj na opracovávání mlýnských kamenů, vzácná umělá figura.

Též pružec, páska ve tvaru půlměsíce přes prsa ptáka, někdy může mít uprostřed křížek a být zakončená trojlístky. Touto páskou se pták připevňoval na štít. (Slezsko)

Anděl, dětská hlavička se šesti křídly.

Kreslí se s obličejem a paprsky. (Opočno)

• Aureola – zlatý kruh za hlavou světce nebo jeho atributu.
• Mandorla – ve tvaru elipsy, někdy zahrocené.
• Nimbus – ve tvaru věnce, někdy tvořeného hvězdami.

Umělá figura, jedná se o plot, který odděloval jízdní dráhy při rytířských turnajích.

Tři ohnuté nohy spojené v kyčlích. (cech ševců, ostrov Man)

Uroboros je starodávný symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas, je to jeden ze symbolů nekonečna.

• Encyklopedie heraldiky, PhDr. Milan Buben, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0

• Heroldské figury
• Štít (heraldika)
• Heraldická zvířata
• Heraldické minimum

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obecná figura na Wikimedia Commons