OKK Koksovny, a.s. (dřívější názvy OKD, OKK, a.s. a OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, akciová společnost) je ostravská společnost, která se zabývá především výrobou koksu z černého uhlí. Provozuje jedinou koksovnu: Svoboda v Ostravě-Přívoze. Roční produkce představuje zhruba 700 000 tun koksu, který je exportován do celého světa. Společnost zaměstnává přibližně 500 osob.^[3]

Historie společnosti sahá až do roku 1843, kdy byl zahájen provoz koksovny Jan (později President Beneš a poté Československá armáda), která se později stala součástí společnosti. Samotný podnik OKK vzniknul v roce 1952 a byly do něj sloučeny všechny koksovny v Ostravsko-karvinském revíru s výjimkou koksoven hutních podniků (Vítkovické železárny, Třinecké železárny, Nová huť).^[4]

Akciová společnost OKD, OKK vznikla vyčleněním majetku OKD (kam tehdy koksovny patřily) k 1. lednu 1994 a společnost OKD se stala jejich 100% vlastníkem. Majetkem OKD, OKK se tak staly dvě koksovny v Ostravě (Jan Šverma a Svoboda) a jedna v Karviné (ČSA).^[4][5][2]

V průběhu roku 2008 došlo k majetkovým změnám, kdy se novým vlastníkem firmy stala společnost New World Resources,^[2] která je současně vlastníkem původní mateřské společnosti OKD.^[6]

Novým majitelem firmy se 12. prosince 2013 stala společnost MTX Koksovny^[2] ze skupiny MTX Group podnikatele Petra Otavy.^[7] K 31. březnu 2014 firma MTX Koksovny zanikla sloučením se společností OKK Koksovny a MTX Group se tak stala přímým vlastníkem OKK Koksoven.^[2]

V roce 2022 je v provozu pouze areál koksovny Svoboda. Provoz koksoven ČSA (1997)^[4] a Jan Šverma (17. prosince 2010)^[8] byl již ukončen a plánovaná výstavba zcela nové koksovny ve Stonavě byla v roce 1991 zastavena.^[4] V koksovně Svoboda jsou v provozu čtyři koksovací baterie (stav k roku 2022).^[9] V celkovém počtu mají 210 koksovacích komor s pěchovacím provozem. Roční produkce koksu se pohybuje okolo 700 000 tun koksu. K této výrobě je potřeba asi 1 000 000 tun černého koksovatelného uhlí.

Hlavním produktem společnosti je černouhelný koks pro využití v metalurgii, k vytápění a k technologickým účelům.^[10]

Během výroby koksu dochází ke vzniku koksárenského plynu. Koksárenský plyn obsahuje přibližně 60 % vodíku, methan, oxid uhelnatý a další chemické látky. Součástí koksárenského provozu je také chemická část, v rámci které jsou z produkovaného plynu extrahovány dehet, benzol, síran amonný a síra.^[11]

Vedlejší chemické produkty doprovázející výrobu koksu jsou důležitými surovinami pro chemický a farmaceutický průmysl (dehet a benzol) a jako hnojivo v zemědělství (síran amonný).

Koksárenský plyn vznikající při výrobě koksu dodávají OKK Koksovny také do teplárny společnosti Veolia Energie ČR, která využívá koksárenský plyn pro výrobu tepla a teplé vody pro část Ostravy.

Koks se používá při výrobě železa a litiny, pro odvětví metalurgie a pro další technologické účely.

V roce 2013 společnost vyrobila 673 500 tun koksu, z větší části se jednalo o slévárenský koks. V případě vedlejších produktů šlo mj. o 269,3 mil. m³ koksárenského plynu pro odběratele Dalkia Česká republika, dále pak bylo pro společnost DEZA Valašské Meziříčí vyrobeno 18 100 t bezvodého dehtu a 5600 t benzolu.^[9]

Od roku 2020 spolupracuje podnik OKK Koksovny s Vysokou školou báňskou–Technickou univerzitou Ostrava na výzkumu separace vodíku z koksárenského plynu.

Závod společnosti Koksovna Svoboda je významným zdrojem znečištění ovzduší na území města Ostravy, zejména pro Benzo(a)pyren (u kterého je v regionu dlouhodobý problém s překračováním imisního limitu) a jiné polyaromatické uhlovodíky.^[12] Situace je horší díky poloze koksovny v blízkosti centra města a obytných domů, kde dochází při nepříznivém větru k obtěžování obyvatelů zápachem a imisemi.^[13] Rovněž je zdrojem tzv. ultrajemného prachu.^[14] Vliv závodu na životní prostředí byl v r. 2017 medializován^[15][16] a v r. 2018 o něm v rámci cyklu „Nedej se“ natočila ČT dokument s názvem „Jedy z koksáren“.^[13].

K tématu proběhla 28. ledna 2019 v Centru Pant veřejná debata^[17] s promítáním dokumentu. Debaty se zúčastnili místní politici (Jarmila Uvírová - náměstkyně hejtmana, Kateřina Šebestová - náměstkyně primátora Ostravy), režisér dokumentu Tomáš Netočný, lékař Miroslav Šuta, zástupce společnosti OKK Koksovny Ivo Bárta a moderoval ji děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Následující den po debatě došlo v provozu k výpadku proudu a úniku emisí do ovzduší, kdy událost opět oběhla sociální sítě.^[18] Video vzbudilo značný ohlas a značně ostrou reakci náměstkyně primátora města Ostravy Kateřiny Šebestové na jednom z webů města.^[19] Na stranu své náměstkyně se následně na Twitteru postavil i primátor Tomáš Macura.^[20]

Provozní areál společnosti OKK Koksovny a.s. v Ostravě je v současnosti monitorován on-line kamerovým záznamem a soustavou měřící stanic ČHMÚ^[21] a ZÚ Ostrava.^[22] Údaje o množství vypouštěných škodlivých látek jsou pravidelně zveřejňovány v rámci Registru zdrojů znečištění REZZO 1.^[23]

OKK Koksovny dodržují směrnice EU o průmyslových emisích a stanovené závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT),^[24] ale i směrnice stanovené Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.^[25] Od roku 2015 jsou OKK Koksovny certifikovány dle normy ISO 14001. [6]^[26]

Společnost dlouhodobě investuje do údržby, zlepšování technologií a monitorování ovzduší tak, aby minimalizovala vliv na své nejbližší okolí a na životní prostředí.^[27]

V letech 2011–2022 investovala společnost OKK do ekologizace, udržitelnosti provozu a modernizace 3,8 miliardy korun. Za tímto účelem společnost uzavřela dobrovolné dohody s Moravskoslezským krajem^[28] a Statutárním městem Ostrava. V rámci těchto dohod provádí investice a činnosti na ekologickou modernizaci a údržbu koksárenské technologie nad rámec povinností vyplývajících z legislativy České republiky i povinností a provozních povolení Evropské unie. Pravidelně přispívá na pobyty dětí v přírodě během smogové sezony a rekultivaci zelených ploch v Ostravě.

Společnost OKK podporuje mezinárodní hudební konferenci Crossroads^[29] a mezinárodní přehlídku soudobé vážné hudby a opery Ostravské dny^[30] a dále podporuje hokejový klub HC Vítkovice Ridera.^[31] Popularizuje vědu mezi dětmi základních škol v rámci akce Chemie na hradě.^[32]