PROFILPELAJAR.COM

Zámek Nový Falkenburk
	Zámek Nový Falkenburk
Účel stavby
	Dětský domov
Základní informace
Sloh	Pozdní klasicismus, neorokoko
Architekt	Filip Heger
Výstavba	1562–1572
Přestavba	1759, 1901
Stavebník	Berkové z Dubé; Pachtové z Rájova
Současný majitel	Liberecký kraj
Poloha
Adresa	Jablonné v Podještědí, Zámecká, Česko
Souřadnice	50°45′47,88″ s. š., 14°45′15,12″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30918/5-3384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Falkenburk je zámek původně renesanční ze 16. století, který nechal postavit majitel zdejšího panství Jindřich Berka z Dubé.^[1] Později byl přestavěn barokně ve druhé polovině 18. století rodem Pachtů z Rájova a nakonec upraven novobarokně počátkem 20. století.^[2] Zámek se nachází na západním okraji městečka Jablonné v Podještědí v okresu Liberec a není veřejnosti přístupný. V roce 1984 zde natáčel režisér Zdeněk Troška film Poklad hraběte Chamaré s Blankou Bohdanovou v hlavní roli.

Historie

Na místě dnešního zámku stávala zřejmě ve 14. století dřevěná tvrz, která před rokem 1450 zanikla. Vlastník panství Jindřich Berka z Dubé zde nechal v letech 1562 až 1572 postavit u rybníka (dnes pojmenován Mlýnský rybník) kamenný zámeček s věžičkou a dvěma křídly. Posledním potomkem rodu Berků byl významný diplomat František Antonín Berka z Dubé, který proslul především financováním stavby chrámu sv. Vavřince v Jablonném. Po jeho smrti se ve vlastnictví v rychlém sledu vystřídali členové rodu Nosticů, Kinských a Bruntálských z Vrbna. V roce 1718 se panství Jablonné i se zámkem Nový Falkenburk stalo majetkem českého rodu Pachtů z Rájova, jemuž patřil 150 let až do roku 1867. Prvním z Pachtů byl hrabě Jan Jáchym (1676–1742), který za války o rakouské dědictví zahynul ve francouzském zajetí. Jeho syn František Josef Pachta z Rájova (1710–1799) zastával vysoké zemské úřady v Českém království a kromě výstavby letohrádk přímo v Jablonném podnikl také radikální přestavbu falkenburského zámku. Přestavbu prováděl Filip Heger v roce 1759^[3]

V zahradě byla vybudována v roce 1760 Hegerem pozoruhodná oranžérie zvlněného půdorysu. Stavba je označována jako opozdilý projev dynamického baroka.^[3] Heger byl také autorem koncepce zámecké zahrady ve stylu francouzského parku.^[4] Hospodářské zázemí bylo ve druhé polovině 18. století doplněno stavbou rozsáhlé barokní sýpky severozápadně od zámku.^[5]

Během sedmileté války zde byl vojenský lazaret a pak postupně zámek zpustl. Od Pachtů z Rájova koupil zámek v roce 1867 saský velkostatkář Karl Palme. Již v roce 1872 se novým majitelem stal bohatý továrník Franz Mattausch z Benešova nad Ploučnicí. Za něj zámek sloužil jen hospodářským potřebám a v honosných rokokových sálech byla sýpka. Velkostatek byl v roce 1883 ohodnocen sumou 195 000 zlatých a patřilo k němu tehdy 410 hektarů půdy.^[6] V roce 1901 koupil velkostatek se zámkem Johann Moritz Liebieg z bohaté liberecké podnikatelské rodiny. Ten hned po převzetí majetku přistoupil k radikálním úpravám zámku a učinil z něj své hlavní sídlo. Přestavby jím provedené jsou označovány jako necitlivé a pseudorokokové.

Nyní je zámek i s barokním parkem veřejnosti nepřístupný. Po roce 1945 zde bylo odborné učiliště a nyní je využíván jako dětský domov. V roce 2001 byla provedena renovace zámku.

Přístupnost

Zámek je pro veřejnost nepřístupný. Lze k němu dojít ulicemi z centra Jablonného a nedaleko silnice od České Lípy do Jablonného a Liberce. Kolem něj je zdejším mokřadem vedena žlutě značená turistická trasa z Jablonného přes Jezevčí vrch. Nachází se necelý 1 km od železniční stanice Jablonné na trati 086 z České Lípy do Liberce.^[7]^[8]

Odkazy

Reference

↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 351
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1997; s. 539 ISBN 80-85983-14-1
↑ ^a ^b VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Nový Falkenburk, s. 204.
↑ HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 152–153
↑ MARTINKA, Lukáš: Jablonné v Podještědí. Kresby historické architektury; Praha, 2014; s. 90 ISBN 978-80-87625-49-1
↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 383 dostupné online
↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Kartografie a.s., 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.