Novohradsko-hontská administrativně prozatímně sjednocená župa
Novohradsko-hontská administrativně prozatímně sjednocená župa, zkráceně Novohradsko-hontská a.p.s župa (maďarskyNógrád és Hont közigazgatásilag egyelőre egyesített vármegye, zkráceně Nógrád és Hont k.e.e. vármegye), byla v letech 1923–1938 maďarskoužupou, zahrnující ty části historických uherských žup Novohradské a Hontské, jež zůstaly součástí Maďarska. Centrem župy se stalo město Balassagyarmat.
Další historický vývoj
Župa přestala existovat v roce 1938 po První vídeňské arbitráži, kdy se většina území Hontské a Novohradské župy stala opětovně maďarským územím. Tehdy byla opětovně zřízena Novohradská župa, zatímco Hont byl spojen s částí bývalé Tekovské župy do nové župy Tekovsko-hontské (maďarsky Bars és Hont k.e.e. vármegye) se sídlem v Levici. Po skončení druhé světové války a obnově předválečných státních hranic došlo k vytvoření Novohradsko-hontské župy, která byla vymezena stejně jako Novohradsko-hontská administrativně prozatímně sjednocená župa. Tato nová župa existovala jen do správní reformy z roku 1950, kdy byla rozdělena mezi moderní župy Pest, Nógrád a Heves, přičemž největší část se stala součástí župy Nógrád.
Správní členění
Župa se členila na sedm okresů a dvě města. Členění z let 1932–1938 platilo i v Novohradsko-hontské župě, existující v letech 1945–1950.