Novognosticismus nebo neognosticismus je pojem, který se váže k moderním pokusům o obnovu zaniklého gnostického náboženství, mystického směru starověkého křesťanství. Pojem „novognosticismus“ může být někdy užíván v prostředí křesťanských církví jako negativní označení pro myšlenkový odklon v teologii, který se nějak přiblížil nauce starověkého gnosticismu. Pro starověký gnosticismus bylo charakteristické odmítání hmotného světa a vyzdvihování duchovního života a vykoupení skrze poznání (gnósis) předávaného vědění, mimo jiné i přísnou askezí.

Starověcí gnostici až na výjimky (valentinovci) nevytvářeli vlastní církevní organizace, ale zpravidla tvořili malé okrajové komunity v rámci většinové státní křesťanské církve a byli církevními učenci zavrhováni jako heretici.

V současnosti existuje několik náboženských společností označující se jako „gnostické církve“, které se k učení a tradici starověkého gnosticismu hlásí, např. Ecclesia Gnostica ve Spojených státech nebo francouzská Église gnostique de France. Některé moderní směry novognosticismu mohou své učení čerpat z jiných tradic než je starověký gnosticismus, a to zejména z židovské a křesťanské mystiky, svobodného zednářství, alchymie nebo okultismu, např. Ecclesia Gnostica Catholica, která je spřízněna s organizací Ordo Templi Orientis (O.T.O.).

K novognostikům se nepočítají blízkovýchodní Mandejci, etnicko-náboženské společenství, jejichž mandejské náboženství je jediným dosud živoucím gnostickým náboženstvím na světě.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.