Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

Nový zámek
Lobkovický zámek Waldthurn
Poloha
Adresa	Vohenstraußer Straße 14, Waldthurn, Německo Německo
Souřadnice	49°40′15,38″ s. š., 12°19′52,43″ v. d.
Nový zámek Nový zámek, Německo
Další informace
Kód památky	D-3-74-165-10
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový zámek ve Waldthurnu je bývalá rezidence. Chráněná budova (památník Waldthurn, D-3-74-165-10) se nachází na Vohenstrauss Straße 14.^[1]

Císař Ferdinand III. prodal 16. května 1656 panství Waldthurn českému knížeti Václavu Eusebiovi z Lobkovic. Jeho manželkou byla evangelička Augusta Žofie falckraběnka na Rýně ze Sulzbachu, dcera Augusta Bavorského, falckraběte rýnského z Sulzbachu. Nejprve pobývala v Neustadtu an der Waldnaab, ale v roce 1666–1667 si nechala postavit na „Rudé zahradě“ ve Waldthurnu nový zámek jako letní sídlo. Základní kámen byl položen 22. července 1666.

Ke stavbě byly použity také kameny a mříže ze starého hradu Waldthurn, což potvrdily kamenické značky z mnohem dřívějších dob na portálu brány na straně nádvoří. Podle zprávy Okresního rychtáře Kryštofa Filipa Zickhla z 15. července 1667 knížeti Lobkovicovi: „Na nové budově zámku ve Waldthurnu mělo spodní patro 28 oken s kamennými překlady ze starého hradu a 2 vstupní portály." Čtvercová, třípodlažní budova měla délku hrany 21,6 metru a vysokou třídílnou střechu.

Kníže Václav Popel z Lobkovic působil ve Vídni jako dvorní válečný rada. Za svojí manželkou Augustou Sophií dojížděl pravidelně jednou za rok, aby ve Waldthurnu nebo Neustadtu an der Waldnaab počali potomky.

V roce 1807 kníže František Josef Maximilián Lobkovic prodal panství Waldthurn Bavorskému království za 700 000 zlatých.^[2] Původně třípatrová budova zámku byla po požáru v roce 1865 přestavěna ve zjednodušené podobě. Obnovený zámek sloužil jako sídlo magistrátu a jako hospodářský a správní úřad.

V roce 1808 byl hrad vydražen zástupcem úředníků městského úřadu Herrmannem Kasparem. V roce 1839 se stal majetkem mistra řezníka Georga Adama Müllhofera. V roce 1860 zde byla zřízena pobočka královské bavorské pošty. Kryštof Müllhofer byl 1. ledna 1880 jmenován jako správce pošty a řezník, od roku 1898 zde byla poštovní agentura, od 1. dubna 1939 do roku 1949 pobočka říšské pošty. Po dalších změnách vlastnictví zde provozovalo „Sdružení pro ambulantní ošetřovatelství“ v letech 1928 až 1964 pečovatelský dům a školku.

V současné době (2019) slouží zámek jako fara a městská obřadní místnost.

Bývalý zámek je dvoupatrový trojkřídlý komplex. Hlavní křídlo má valbovou střechu a uprostřed vjezdovou bránu. Malé nádvoří je ukončeno obloukovou bránou.

V roce 1977 byla před zámkem obnovena tzv. Lobkovická studna. Návrh vytvořil katedrální architekt Richard Triebe, ztvárnění provedl umělec Max Fischer. Byly použity reliéfní fragmenty lví hlavy, které připomínají knížecí erb rodiny Lobkowitzů. Původní kašna pocházela z roku 1685 a byla instalována v jižní části zámku v zeleninové a okrasné zahradě.

• 
  Nákres původní podoby zámku
• 
  Zámek Waldthurn - pohled ze zahrady
• 
  Augusta Žofie falckraběnka na Rýně ze Sulzbachu
• 
  Václav Eusebius Popel z Lobkovic

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neues Schloss Waldthurn na německé Wikipedii.

• Franz Bergler: Waldthurn: Herrschaft, Markt und Pfarrei – im Dienste der Heimat. Spintler, Weiden 2014.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový zámek na Wikimedia Commons
• Waldthurn - Neues Schloss
• Lorenz Storch: Bayerns historisches Erbe Neues Leben in alten Gemäuern auf Bayern 2 vom 12. Februar 2016; abgerufen am 2. Mai 2019