Nové Strašecí
Renesanční radnice na Komenského náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nové Strašecí
Obec s rozšířenou působností	Rakovník (správní obvod)
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′10″ s. š., 13°54′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 684 (2024)[1]
Rozloha	13,32 km²[2]
Katastrální území	Nové Strašecí
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	271 01
Počet domů	1 352 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Komenského náměstí 201 27101 Nové Strašecí podatelna@novestraseci.cz
Starosta	Mgr. Karel Filip (Naše Město)
Oficiální web: novestraseci.cz
Nové Strašecí
Další údaje
Kód obce	542164
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Strašecí (německy Neustraschitz, Neu Straschitz) je město v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Žije v něm přibližně 5 700^[1] obyvatel.

Archeologické nálezy na území města poukazují na osídlení už v mladší době kamenné. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334 a uvádí je jako součást panství hradu Křivoklát. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.^[4]

Roku 1480 byly označeny na městečko a král Vladislav Jagellonský obnovil práva, o která městečko v předchozí době přišlo. Povolil mu týdenní trh, právo provozovat řemesla a další. V roce 1503 panovník Strašecí povýšil na město, obnovil starší privilegia a udělil mu právo pořádat dva výroční trhy.^[5] Propůjčil mu také městský znak, tvořený královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí.^[4]

Jádrem města bylo velké obdélné náměstí s excentricky umístěným kostelem Narození Panny Marie, jehož poloha, podobně jako široké ulice západně od náměstí, dokládají složitější urbanistický vývoj. Město bylo opevněno, ale hradby se nedochovaly, a přesto bývají za jejich pozůstatky označovány některé novodobé konstrukce. Ze sedmnáctého století pochází zmínky o válečných škodách na hradbách. Podle poznámky u prvního vojenského mapování bylo tehdy městečko obehnané špatnou a zcela zchátralou hradbou. Do města vedly tři brány: Pražská na jihovýchodě, Rakovnická na západě a Slánská či Řenčovská (Řevničovská) na severozápadě. Na severovýchodě umožňovala menší branka přístup ke Strašeckému potoku.^[5]

V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město s asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem prodeje královskou komorou roku 1685 se novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich roku 1734 Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.^[4]

Po zrušení patrimoniální správy roku 1848 se Nové Strašecí (Neu Straschitz) stalo sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu trať Buštěhradské dráhy směřující z Prahy do podkrušnohorských uhelných pánví.^[4]

V roce 1864 byl založen čtenářský spolek, jehož stanovy byly schváleny 4. prosince 1864 a heslem spolku bylo „V práci a vědění je naše spasení“ a „Pokrok k lepšímu“. Spolková knihovna se později stala veřejnou obecní knihovnou, kterou v roce 1920 zakoupilo město. V letech 1951–1960 byla Okresní lidovou knihovnou a od roku 1960 je znovu Městskou knihovnou, která je od roku 2004 automatizována systémem Lanius (od roku 1998 sídlí v budově v majetku města v Havlíčkově ulici, v roce 2017 měla ve svém fondu 41 763 svazků knih a periodik a navštěvovalo ji 969 čtenářů). Roku 1869 byla založena místní jednota Sokola a v roce 1894 muzejní spolek. Po první světové válce, která jinak znamenala zastavení hospodářského růstu (škrobárna, později továrna Hamiro na dřevěné hračky), zde vznikl divadelní ochotnický spolek Dalibor a fotbalový klub Viktorie.^[4]

Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov). Roku 1960 byl okres Nové Strašecí opět zrušen a město bylo přiřazeno k rakovnickému okresu.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí^[6]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[8]
• 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Ve městě Nové Strašecí (přísl. Pecínov, 3257 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katolický kostel, synagoga, chorobinec, Obchodní grémium, společenstvo hostinských, kovářů, různých živností a živností potravních a oděvních, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, továrna na kovové zboží Meva, 2 mlýny, 3 pily, pivovar, Okresní hospodářská záložna, Městská spořitelna, Živnostenská záložna, výroba hospodářských strojů.
• Živnosti a služby: 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 6 nákladních autodopravců, 4 autodrožky, biograf Sokol, obecní elektrárna, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 14 hostinců, 2 hotely, hudební škola, knihkupectví, lékárna, 2 restaurace, 3 stavitelé, tesařský mistr, čalounictví, 2 zahradnictví, 2 zedničtí mistři, zubní ateliér.

Nové Strašecí leží v nadmořské výšce 470 m na jihovýchodní straně přírodního parku Džbán, který dále přechází do Křivoklátských lesů, po levé straně údolí Klíčavy (samotná říčka je od města vzdálená cca 4 km). Ve městě pramení Strašecký potok, na jehož výtoku z města se nachází městská čistička odpadních vod a dále po proudu několik rybníků. Město plánuje revitalizaci Strašeckého potoka, kde hrozí sesuvy půdy, obnovu rybníka Na Konopasu, stejně jako ČOV. Na severovýchodě se zvedá Mackova hora (488 m) a Žalý (506 m), na západě Louštín (537 m).

S Novým Strašecím sousedí na severu Mšec a Mšecké Žehrovice, na severovýchodě Čelechovice, na východě Stochov, na jihovýchodě Vašírov a Rynholec, na jihu Pecínov (součást Nového Strašecí), na jihozápadě Ruda, na západě „U Nádraží“ a na severozápadě Řevničov a Třtice.

Na jihozápadním okraji města leží přírodní rezervace Podhůrka. Druhé chráněné území, přírodní památka Na Novém rybníce, se nachází poblíž nádraží na západním okraji města.

Město Nové Strašecí se skládá ze dvou částí v katastrálním území Nové Strašecí:

• Nové Strašecí
• Pecínov

Na severu města vede dálnice D6 / E 48 (exit 32) od Prahy ve směru na Karlovy Vary. Městem prochází také silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí – Mšec – Třebíz a silnice II/606 Pletený Újezd – Stochov – Nové Strašecí – Krušovice.

Na jižní straně města vede železniční trať Praha – Kladno – Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1870. Stanice Nové Strašecí se nachází na jihozápadním okraji města pod Mackovou horou. V železniční stanici Nové Strašecí staví 7 párů rychlíků, 1 pár spěšných a 12 párů osobních vlaků.

V západní části katastru města je zemědělské letiště.

Ve městě v roce 2022 zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno (linky 600, 619, 625), Praha (linky 304, 305, 405), Rakovník (linky 304, 581, 625), Slaný (linky 586, 590), Lubenec (305), Žatec (405).

• Kulturní dům s koncertním sálem
• Muzeum Nové Strašecí
• Music Pub Roh – Na Růžku
• ZUŠ – Dvoreček
• Městská knihovna Nové Strašecí

Každoročně v srpnu se v Novém Strašecí koná mezinárodní soutěž ve hře na lesní roh „Hornclass“.

• 4 mateřské školy
• 1 základní škola
• Střední odborné učiliště, nabízející obory automechanik a opravář zemědělských strojů
• Gymnázium J. A. Komenského
• Základní umělecká škola

• poliklinika
• veterinární klinika

• fotbalové hřiště
• sportovní hala BIOS
• posilovny
• hřiště na volejbal a plážový volejbal
• minigolfové hřiště
• bowlingová dráha
• hřiště na hokejbal
• atletické sportoviště

Geografickým i společenským a kulturním středem města je Komenského náměstí, kde se nachází městský úřad a také budova někdejší radnice s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restauračních zařízení apod.

• Původní radnice (č.p. 189) je renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí umělecká škola.
• Současný městský úřad (č.p. 201) sídlí v někdejší budově hospodářské záložny. Po roce 1949, kdy město Nové Strašecí bylo samostatným okresem (1949–1960), zde sídlila pobočka Státní banky československé.
• Gymnázium J. A. Komenského (č.p. 209) bylo postaveno roku 1879.
• Kostel Narození Panny Marie postavený v gotickém slohu, byl roku 1553 renesančně přestavěn a v roce 1707 zbarokizován. Dnešní podoba je z rekonstrukce v letech 1837–1840.
• Kaple sv. Isidora byla postavena roku 1711. Zrušena byla výnosem císaře Josefa II., ale roku 1830 obnovena.
• Husův sbor, kostel husitské církve československé vznikl zrestaurováním židovské novostrašecké synagogy roku 1953.
• Fara
• Židovský hřbitov
• Rodný dům Leopolda Kochmana (1847–1919), českého novináře
• Keramická továrna, hrnčířská dílna p. Volfa
• Rozhledna na Mackově hoře
• Kaplička Nejsvětější Trojice na Mackově hoře
• Kaplička Panny Marie a stará lípa v polích

V jižní části obce (Pecínov) se nachází plošně rozsáhlé důlní dílo na zpracování a výrobu lupku (firma ČLUZ – České lupkové závody).

• Václav Jiří Dundr (1811–1872), spisovatel
• Marek Gengel (* 17. 9. 1995), český tenista
• Vojtěch Kuchynka (1871–1942), český kontrabasista, sbormistr a hudební skladatel
• David Laňka (* 8. 9. 1974), spisovatel
• Josef Neumann (1852–1915), český železniční inženýr, úředník státních drah a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady
• Viktor Oliva (1861–1928) český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese
• František Vacek (1858–1940), katolický kněz a historik
• Paní Jiřinka z Nového Strašecí

• Welden, Německo

• BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2004.
• ČERNÝ, Jan. Mají od starodávna na pečeti hlavu člověčskú: vybrané kapitoly z dějin města Nového Strašecí. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2013. ISBN 978-80-903054-3-4.
• ČERNÝ, Jan a Jitka TOMŠŮ. Městská knihovna Nové Strašecí v historii a současnosti. Nové Strašecí: Městská knihovna Nové Strašecí, 2014. ISBN 978-80-903054-6-5.
• ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. Rakovník: Muzeum TGM, 2004. ISBN 80-85081-20-2.
• ČERVENKA, Jiří. Novostrašečtí faráři a kaplani. Nové Strašecí: Gelton, 2013. ISBN 978-80-905016-1-4.
• HONZÍKOVÁ, Barbora. Muzeum T.G.M. Rakovník a jeho pobočky: příspěvková organizace Středočeského kraje. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0.
• PREINHELTER, Václav. Novostrašecká kronika Václava Preinheltra z let 1801-1834 a další písmácké texty z přelomu 18. a 19. století v regionu: edice vyprávěcích pramenů. Editor Jan ČERNÝ. Nové Strašecí: Město Nové Strašecí, 2008. ISBN 978-80-86772-32-5.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Strašecí na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Nové Strašecí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)