V roce 2004 byla vypsána architektonická soutěž, do které se přihlásilo 35 týmů. Komise složená z významných architektů vybrala jako vítězný návrh Ing. arch. Aleny Šrámkové a jejích spolupracovníků z ateliéru Alena Šrámková architekti, architektů Lukáše Ehla a Tomáše Koumara. Projekt byl zpracován v letech 2005–2009, realizace stavby proběhla v letech 2009–2010. Budova byla slavnostně otevřena 22. února 2011.[2]
Nová budova volně navazuje na dostavbu areálu vysokých škol podle návrhu architektů Františka Čermáka a Gustava Paula z přelomu 50. a 60. let 20. století, který vycházel z původního urbanistického konceptu prof. Antonína Engela z roku 1924.
Monolitická železobetonová stavba má osm nadzemních a tři podzemní podlaží s garážemi. V prvním nadzemním podlaží je propojena spojovacím mostem s budovou A Fakulty stavební ČVUT. Fasádu budovy tvoří cihelný obklad v kombinaci s pohledovým betonem. Půdorys budovy 64 na 64 m je, v nadzemní části, ze tří čtvrtin zastavěn kubusem ve tvaru L. Směrem do ulice Bechyňova vystupují z kubusu tři kvádry poslucháren. Mezi nimi se nachází vedlejší vchod do budovy a vjezd do podzemních garáží. Kvádry poslucháren jsou obloženy kovovými, smaltovanýmišindeli v barvě oranžové, červené a fialové.
Zbývající čtvrtinu půdorysu tvoří čtvercová dlážděná plocha, ze které se vstupuje do budovy. Toto nádvoří může být využito též jako shromaždiště nebo otevřený výukový prostor.
V interiéru budovy je, jako výtvarný prvek, použit pohledový beton, doplněný černým linoleem na podlaze a barevnými stěnami. Provětrání objektu zajišťují tři krytá atria procházející budovou. V nadzemních podlažích jsou umístěny ateliéry, učebny, zasedací místnosti, kanceláře pedagogů, respiria a hygienická zařízení. V přízemí se nachází recepce, studijní oddělení, šatny, kapacitní přednáškové sály a univerzální prostory pro konání výstav a slavnostních akcí.
Tři podzemní podlaží jsou určena hlavně pro parkování osobních vozidel, celkem je zde 316 parkovacích míst. V ostatních podzemních prostorách jsou umístěny modelářské dílny, počítačové učebny, sochařský ateliér a provozy hospodářského a technického zázemí.
Celý objekt Nové budovy ČVUT je energeticky vysoce úsporný a byl navržen jako univerzální, s prostorami vhodnými pro výuku technických oborů. Jeho charakteristickým rysem je transparentnost vnitřních prostor s prosklenými příčkami, které umožňují průhledy do učeben, seminárních místností, ateliérů i do pracoven pedagogů.
Zajímavosti
Původní projekt Aleny Šrámkové počítal s umístěním soch Johna HejdukaDům sebevraha a Dům matky sebevraha, inspirovaný činem Jana Palacha v roce 1968, na vstupním nádvoří.[3] Sochy byly rovněž součástí vítězného soutěžního projektu ateliéru Cígler Marani Architects pro řešení nástupního prostoru nové budovy ČVUT z roku 2010. [4][5] Porota ale umístění soch v tomto místě vzhledem k jeho charakteru nedoporučila. [p 1][6]
Odkazy
Poznámky
↑Doporučení poroty vyhlašovateli soutěže: Ve věci umístění soch Johna Hejduka se porota shodla, že varianty umístění soch mimo 4. nádvoří Nové budovy Dejvice, prezentované v návrzích nejsou vhodné. Avšak ani variantu umístění na nádvoří Nové budovy nepovažuje porota především z hlediska duchovního obsahu díla, vyžadujícího spíše meditační prostředí, za vhodné – tedy navrhuje hledat umístění mimo kampus.
Reference
↑EARCH.TV. Architektura v betonu 1.díl: Alena Šrámková – Nová budova FA ČVUT. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ČVUT v Praze slavnostně otevře Novou budovu v Dejvicích. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-01.
↑FEJFAR, Vítězslav. Nová budova Fakulty architektury ČVUT v Praze. Konstrukce. Leden-únor 2010, čís. 1. Dostupné online. ISSN1803-8433.
↑ stránka soutěže na serveru České komory architektů. www.cka.cc [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-08.
↑ In: Markéta Pražanová. Sborník ČKA : architektonické soutěže 2010. Praha: Česká komora architektů, 2010. ISBN978-80-86790-17-6. S. 24.
↑ O řešení nástupního prostoru Nové budovy ČVUT : 1. cena Jakub Cígler, Cigler-Marani architects. ALFA : bulletin Fakulty architektury ČVUT. 2010, roč. 4, čís. 5, s. 6.