Německý výraz Notabitur (nouzová maturita), Notreifeprüfung nebo Kriegsabitur (válečná maturita) označuje zvláštní typ středoškolské maturity, jejíž cílem bylo usnadnit testování v dobách neobvyklých podmínek, zejména válečného stavu v zemi.

Tento druh maturit byl určen studentům středních škol, kteří chtěli odejít do války jako dobrovolníci.

V Rakouských zemích, historicky tedy i v českých zemích, byl tento typ maturitní zkoušky v dobách válečného stabu nazýván Kriegsabitur (válečná maturita). V Německu existoval středoškolský diplom již během německých válek za sjednocení, ale zejména během první a druhé světové války.

Jedním z absolventů válečné maturity v době první světové války byl rakouský básník Carl Zuckmayer, který později popsal situaci takto:

"Byla to pro nás velká zábava. Uniforma dodala i tomu nejslabšímu studentovi nádech mužné důstojnosti, proti níž byl učitel bezmocný... Dostali jsme jen nejjednodušší otázky, kde nikdo nemohl selhat. Maturita, ta noční můra mnoha mladých lidí, se proměnila v rodinnou oslavu." ^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Notabitur na německé Wikipedii.

• Rainer Bölling: Kleine Geschichte des Abiturs. Schöningh, Paderborn 2010, s. 71–76 a 88 f.
• Geschichte des Notabiturs: Von der Schulbank an die Front (07.04.2020)
• Ganze Klassen verließen die Schule mit dem „Notabitur“ (17.03.2020)
• Geschichte des Notabiturs. Was die Vergangenheit über das Corona-Abi lehrt (07.02.2021)