V Karlových Varech v Bezručově ulici, asi rok 1946. V pozadí již zaniklá škola J. A. Komenského (1967 zbourána kvůli výstavbě hotelu Thermal)
Nora[pozn. 1] se narodila ve Vídni 13. prosince 1924. Mládí prožila v Řecku, kde její otec Karel Ujka vedl rakouskou pobočku firmy Wertheim provozující stavbu výtahů a trezorů. V září 1939 se Ujkovi vrátili do Vídně a Nora se zapsala ke studiu herectví na Univerzitu hudebních a dramatických umění – Institut pro činohru a činoherní režii Max Reinhardt Seminar, kde pak studovala v letech 1940–1943. Ve válečném roce 1943, po obsazení Rakouska, byl Nořin otec vyslán do Karlových Varů, aby v jednotlivých objektech udržoval v provozu výtahy. Lázeňské město bylo tehdy proměněno ve vojenský lazaretněmecké armády.[1]
Zde se Nora seznámila s karlovarským fotografem Jaroslavem Houfem a v listopadu 1948 se za něj provdala. Svatba byla pojata ve velkém stylu s účastí obyvatel města, což se úplně neslučovalo s nově zaváděnými pořádky. Jaroslav pracoval i nadále jako soukromý fotograf a nabízené místo předsedy, v roce 1950 vznikajícího družstva Fotografia, odmítl. Manželům se narodili dva synové, v roce 1949 Kristian a dva roky poté Marcel. V turbulentním poúnorovém období se svérázný fotograf Houf stal nepohodlným, v prosinci 1953 byl zatčen a v dubnu 1954 odsouzen na čtyři a půl roku práce v dolech ve věznici ve Rtyni v Podkrkonoší. Později mu byla doba výkonu trestu snížena a po jeho propuštění se roku 1957 manželé Houfovi rozvedli. Dle soudního rozhodnutí připadl každý syn jednomu z rodičů. Nora se v roce 1963 s mladším, tehdy 12letým Marcelem, přestěhovala do Vídně a otec Jaroslav, který měl v té době úředně zakázané Karlovy Vary, žil se starším Kristianem v Praze.[1][2]
V roce 1964 se Nora provdala za Vladimíra Švancara, po změně ne příliš vhodného příjmení pro německy mluvící prostředí – za Vladimíra Cara.
Nora Houfová zemřela ve Vídni dne 29. května 2024 ve věku 99 let.[zdroj?!]
Nevěsta a ženich přicházejí na místo formování svatebního průvodu, u hlavní pošty v Karlových Varech 28. listopadu 1948Manželé Houfovi po svatebním obřadu v kostele sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech 28. listopadu 1948
Herecká kariéra
V roce 1954 nastoupila do německého souboru Státního zájezdového divadla v Praze-Hloubětíně a působila zde až do jeho zrušení v roce 1962. Soubor tehdy hostoval v pohraničí, bývalých Sudetech, kde hrál pro německy hovořící obyvatele. Nořini kolegové byli např. později známý režisér Otto Ševčík, Jindřich Narenta, František Pálka, Lenka Birková aj.
Po návratu do Vídně v květnu 1963 se i nadále věnovala divadlu a filmu. V roce 1999 si zahrála vedlejší roli v jednom díle kriminálního TV seriálu Tatort (Místo činu) – Nie wieder Oper.[5] V divadle hrála až do roku 2011 (do 87 let věku). Nora hovořila francouzsky, anglicky, německy a česky.[1]
Divadelní role
Vesnické divadlo, Státní zájezdové divadlo, výběr:[6]
↑Jako Rakušanka žijící téměř dvacet let v Československu a pohybující se v česky i německy mluvícím prostředí se Nořina jména často liší. Křestní jméno bývá uváděno Eleonore (v Rakousku) či Eleonora (v Česku), nejčastěji je uváděna zkrácená forma Nora. Příjmení bývá Houf či Houfová, ale i Hauff nebo dokonce Hauffová. Příjmení „Hauff, Hauffová“ vznikla mylným česko-německým překladem ovlivněným nesprávnou německou výslovností jména „Houf“. (Pozdější Nořino příjmení je „Car“).
