Nopka (angl.: nap, něm.: Nisse) je shluk textilních vláken nebo nití. Výraz nopka resp. (častěji) nopek se používá pro několik vzájemně odlišných útvarů.

jsou nežádoucí smotky vláken, které vznikají při přípravě textilních materiálů k předení.

Např. surová bavlna před vyzrňováním neobsahuje téměř žádné nopky, ale v průběhu zpracování je zaznamenán průměrný výskyt na 1 gram: po vyzrňování – 200, po čechrání – 300, po mykání – 50, po česání – 25. V hotové mykané přízi se počítalo (asi do roku 2000) s 500 nopky na 1000 m, později se (vlivem zlepšených metod zpracování) snížil výskyt na 350 a u česané příze se dosáhlo ve stejné době zlepšení ze 100/1000 m na polovinu.^[1]

(U vlněných česanců se počítá s 5–8 nopky na 20 g) ^[2].

Jsou úmyslně tvořená silná místa v přízi, která vznikají přimícháváním vlákenných smotků. Speciálně zhotovené slepence z krátkých, zplstěných vláken obarvených na určitý odstín se přisypávají na mykacím stroji pomocí dávkovacího ústrojí do zpracovávaného materiálu.

Jednoduché nebo skané příze se zapředenými nopky se používají na ruční pletení^[3] jako jednotlivé efektní nitě nebo na tkaniny (např. tvídové) zhotovené kompletně z nopkových přízí.

Někteří odborníci považují za nopky (angl.: slubs, něm.: Noppen) také shluky vláken, které se tvoří jako zesílená místa v přízi ve zvlášť upraveném průtahovém ústrojí dopřádacího stroje.^[4] Těmto se však všeobecně říká plameny.^[5]

je varianta chytové vazby zátažných pletenin, u které se hromadí chytové kličky a vytváří tak nopkovou strukturu. Známá jsou početná vzorování:

• např. u jednolícní vazby následují po jednom řádku s očky nejméně tři řádky se střídáním oček a chytových kliček
• nopový vzor v oboulícní vazbě má po dvou řádcích oček nejméně dva řádky s chytovými kličkami pletenými na druhém jehelním lůžku.^[6]

jsou konce nití tvořících vlas a smyčky u sametů a plyšů. Obzvlášť u podlahových krytin se pro tyto útvary používá označení nopky.^[7]

Jemnost koberců se vyjadřuje obvykle počtem nopků na cm². Dosud (2015) nejjemnější (hedvábný) nástěnný koberec na světě pocházející z tureckého Hereke má dostavu 32 x 32 tj. 1024 nopků na cm².^[8]

je oprava chyb na hotových dražších (hlavně vlněných) tkaninách

• odstraňováním nečistot ručně speciálními kleštičkami nebo strojově (kývavými plochými noži).^[9]

První nopovací stroj byl patentován ve 20. letech 19. století ve Francii, vynálezci byli údajně bratři Seydourové.^[10]

• štepováním malých dírek
• vylepšování barevných skvrn nopovacími barvami, tinkturami nebo extrakty^[11]

je tkanina s uzlíkovitou strukturou z různých surovin používaná na šatovky^[11]

• Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1

• Velur (textil)