Shitsan Pai Award for Young Biophysicists (2011) Sackler Prize for Biophysics (2015) Cena L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě (2024) členství v Evropské organizaci pro molekulární biologii
Membránový transport v buněčné biologii znamená přenos různých látek buněčnou membránou. Tento přenos je extrémně důležitý, neboť všechny životní procesy a buněčné funkce závisejí na tom, zda je buňka schopna komunikovat s okolním prostředím.
Metabolismus lipidů (tuků) je proces syntézy a degradace lipidů v buňkách. Je velmi důležitý, neboť lipidy využívá organismus jako zásobu energie, stavební látku nebo jako rozpouštědlo pro nepolární látky.
Za svůj výzkum získala řadu cen. V letech 2012–2017 byla mezinárodní vědkyní HHMI v rané kariéře, v roce 2015 získala cenu Protein Society Young Investigator Award, v roce 2015 mezinárodní cenu Beverley & Raymond Sackler v biofyzice, v roce 2016 cenu Alexander M. Cruickshank Award na GRC o membránových transportních proteinech, v roce 2018 cenu FAOBMB za excelenci ve výzkumu a cenu Weizmann Women & Science Award 2019. V dubnu 2019 byla zvolena zahraničním spolupracovníkem Národní akademie věd USA. V roce 2021 byla zvolena členem Americké akademie umění a věd.
Mládí a vzdělání
Apoptóza - proces programované buněčné smrti (Programmed Cell Death, PCD) u mnohobuněčných organismů.
V roce 2006 se stala regionální vítězkou ceny Young Scientist Award v Severní Americe, která je sponzorována společnostmi Science/AAAS a GE Healthcare. Dostala ji za svou diplomovou práci o strukturní a mechanistické studii programované buněčné smrti.
Do roku 2007 pokračovala v postdoktorském studiu na Princetonské univerzitě se zaměřením na strukturální charakteru intramembránových proteáz.
Kariéra
Srovnání proteinového kanálu a transportního proteinu v buněčné membráně. Cell membrane = buněčná membrána, Extracellular space = vnější prostředí buňky, Intracellular space = vnitrobuněčné prostředí, Protein channel = proteinový kanál, Carrier proteins = transportní protein nebo přenašeč (změní formu, tvar, aktivitu, tak, aby zajistil přenesení konkrétní molekuly skrz membránu. Na rozdíl od kanálů je přenašeč orientován svým vazebným místem střídavě na jednu a na druhou stranu membrány).V roce 2007 po ukončení studií v Americe se Nieng Yan vrátila do Číny na univerzitu Tsinghua na pozvání Zhao Nanminga, tehdejšího ředitele katedry biologie. Ve věku 30 let se stala nejmladší profesorkou a Ph.D. poradkyní v Tsinghua. Její výzkum se zaměřil na strukturu a mechanismus membránových transportníchproteinů, především glukózovým transportérem GLUT1 a napěťově řízenými sodíkovými a draslíkovými kanály.
V roce 2017 se Nieng Yan rozhodla opustit Tsinghua a začít pracovat na Princetonské univerzitě. Tento krok vzbudil v Číně širokou pozornost a vedl k národní diskusi jak ve vědecké komunitě, tak v široké veřejnosti. Příčinou tohoto kroku pravděpodobně byla její kritika neochoty Čínské národní nadace pro přírodní vědy podporovat vysoce rizikový výzkum. Ona však později toto tvrzení odmítla a uvedla, že příčinou byla změna prostředí, která jí přinesla novou inspiraci pro akademický výzkum.
V roce 2022, během projevu na Shenzhen Global Innovation Forum of Talents, oznámila, že odstupuje ze své pozice v Princetonu a vrací se do Číny, aby se stala zakládající děkankou Lékařské akademie výzkumu v Šen-čenu (Shenzhen).
V roce 2023 byla jmenována ředitelkou laboratoře Shenzhen Bay.
