Netovice
Netovice od jihovýchodu
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Slaný
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′41″ s. š., 14°5′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	77 (2021)[1]
Katastrální území	Netovice (2,2 km²)
Nadmořská výška	299 m n. m.
PSČ	274 01
Počet domů	20 (2011)[2]
Netovice
Další údaje
Kód části obce	149527
Kód k. ú.	749524
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netovice jsou malá vesnice a část města Slaný v okrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi dva kilometry jižním směrem.

Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí dálnice D7. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky).

Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 německy Nettowitz, česky Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.^[3]

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají pravěké osídlení netovického katastrálního území. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227.^[4] V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas zkonfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých šestnáct tisíc kop míšeňských grošů zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému smečenskému panství. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.

• 
  Netovice od jihozápadu
• 
  Příjezd do Netovic od východu
• 
  Kaplička na návsi

• VÁCLAV, Schmidt. Památky archaeologické a místopisné. [s.l.]: [s.n.], 1898. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Netovice na Wikimedia Commons
• Netovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.