Nemovité archeologické prameny jsou všechny hmotné předměty, které nesou nepsanou informaci o lidském světě v minulosti, a není možné s nimi manipulovat (na rozdíl od movitých archeologických pramenů). Jejich studiem, rozborem a částečně i interpretací se zabývá archeologie. Nemovité archeologické prameny se nachází zpravidla v zemi, mohou však být dochovány jak na povrchu, tak pod vodou. Získávány jsou nejčastěji archeologickým výzkumem.
Dochování nemovitých archeologických pramenů
Různé nemovité archeologické prameny se dochovávají odlišně, zejména díky rozličným transformacím, kterými procházejí. Během nich se mění kvalita i kvantita nemovitých archeologických pramenů. Ty proto nedávají jednoduše uchopitelný obraz o životě v minulosti, jsou naopak „mrtvé“, vytržené z původního světa a souvislostí. Množství informací, které lze pozorovat v živé kultuře (například v etnografii), je v archeologických pramenech nenávratně ztraceno a badatelé na ně usuzují pouze nepřímo.[1]
Posláním archeologie je ochrana, záchrana a evidence pramenů. Jelikož jsou však nemovité prameny nepřesouvatelné, jsou vystaveny riziku znehodnotení, či přímo zničení – ať už vědomému, nebo nevědomému. K pramenům nemovitým se často přímo vážou prameny movité, které jsou nejednou taktéž oběti úmyselného poškozování.
Na Slovensku jde kupříkladu o málo známé hradiště z časů Velké Moravy Priekopa které se stalo obětí destruktivní lidské činnosti: nejdříve poškozovala ještě neprozkoumanou lokalitu cikánskáosada, později slovenštízahrádkáři.[4]
↑HTTP://WWW.WEB-PORTFOLIO.CZ, Created by: Jiri Petrzelka;. "Královské" mohyly ve Staré Uppsale. isois.ois.muni.cz [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-07.