Nefermaat [1]
Vezír
Nefermaat, stéla mastaba Meidum M16
Doba vlády	~2520–2480 př. n. l.
Éra vlády	4. dynastie
Tituly	Vezír, správce královské pečeti [2]
Narození	3. tisíciletí př. n. l. starověký Egypt
Pohřben	Nefermaatova mastaba
Manželky	Atet - královi známá Nub - královi známá [3]
Potomci	synové Hemiunu, Ankherfend, Ankhreshtef, Serefka, Teta, Khent Uhemuka, Shepseska, Kakhent, Deftsen, Atisen, Ankaf a 3 dcery Djefatsen, Isesou, Pageti[2]
Otec	Snefru
Matka	Hetheperes I. ?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nefermaat, Princ Vezír (Nefer-Maat), (krásný v řádu Maat), nejstarší dědičný syn faraona Snofrua s honosným titulem "Vezír, správce královské pečeti "^{[2][p 1]}

Byl vnukem faraona Huniho, jeho bratrem byl Chufu, stavitel Velké pyramidy a konečně jeho syn Hemiunu je uváděn jako její architekt.^[4] Z této posloupnosti vlastně byl Refermaat předurčen k účasti na projektech staveb 4. dynastie a zejména vytváření komplexního systému logistické základny, nezbytné pro jejich realizaci. Ten se utvářel již při stavbách pyramid Snofrua v Dahšúru^[5] a v rozvinuté formě se prokázal při stavbě tří pyramid Chufu, Rachef, Menkaure a dalších na Gízké planině, včetně města stavitelů pyramid, odkrytého při archeologických vykopávkách v Heit el-Ghurhab.^[6][7][8]
Nefermaat byl obdařen rozsáhlými pravomocemi, tak jak dokládají jeho tituly na fresce na severní stěně mastaby M16.

Známe-li stavitele pyramid v Gíze a jejich celkové zázemí, pak je oprávněné tvrzení, že tento systém byl již použit při stavbách pyramid Snefrua, a to včetně vývoje postupů těžby a opracování kamene. Zatím je ale málo informací o vlastní hierarchii řízení staveb a řídících pracovníků. Proto jsou poznatky z mastab velmožů 4. dynastie a zápisy jejich funkcí v podřízenosti faraona, cenným bodem do historické mozaiky. Nefermaat v pozici dozorce všech královských prací se na projektech aktivně podíle, obdobně i jeho bratr Rahotep, i když v nižší pozici. To vše bylo inspirací pro jejich bratra Chufua. Jak uvádí Bunsen, Nefermat také, jako vezíra a správce staveb, dohlížel na stavbu Velké pyramidy. Čtvrtá dynastie si udržovala kontrolu řídících pozic státu pouze prostřednictvím elit členů královské rodiny.^[10]

Hrobku Nefermaata M16 odkryl Mariette 1871-2, a zevrubně ji popsal v ručně psané publikaci.^[1] Podrobnější popis vnitřních prostor hrobky popsal Petrie po dvou expedicích v letech 1891-2 a následně v roce 1909.^[3][11]
Mastaba zaujímá prostor 108 x 56 m s ohradou z hliněných cihel vysokou ~6 m, prostor uvnitř je zaplněn ztuhlým nilským bahnem. Na severní a jižní straně jsou kamenné falešné dveře, vedoucí ke kaplím. Komora patřící Nefermaatovi je obložena masivním kamenným blokem vysokým ~3,9 m a 1,3 m širokým o tloušťce ~1 m a celkové hmotnosti 8 t. Boční stěny jsou rovněž tvořeny masivními bloky s hmotností až 20 t, a co je překvapující, horní stropní deska s rozměry 6,2x2,5x1 m má odhadovanou hmotnost 33 t. Takže ještě před stavbou "Velké pyramidy" tu byly schopnosti opracování, dopravy a uloženy těžkých kamenných bloků.
Výzdoba komory byla tvořena řezbou reliéfů i hieroglyfů do kamene a rýhy vyplněny barevnými pastami. V době, kdy Petrie zkoumal obě komory, byly již fresky značně poškozené, výplně rýh plastovým barvami byly rozdrobené a popadané na podlahu. Petrie si posteskl:

Fragmenty vyjmuté z hrobek Refermaata a jeho ženy Atet, jsou k vidění v různých muzeích, často bez označení jejich původu.
Při druhé expedici, s cílem vyčistit komoru Neferrmata, se po odkrytí skoro 5 m vrstvy bahna, podařilo odkryt krycí kamen, pod nímž se nacházela pohřební komora. Ve vrstvě bahna byly nalezeny fragmenty dřevěné rakve a rozptýlené ostatky mumie, obě pažní kosti, část hrudního skeletu a lebka se zbytkem mozkové hmoty, to vše obalené rozteklým bahnem.^{[p 3]} Nicméně stav nálezů ukazoval, že hrobka byla vykradena již při jejím prvotním odkryvu.^[11]

S hrobkou Nefermaata a zejména komory jeho ženy Atet je spojován nález fresky zobrazující skupinu pasoucích se husí, připisovaný Meriettovi a jeho asistentu Luigi Vassalimu.^{[p 4]} Petrie pouze uvádí, že fresku (obraz ?) z komory Atet sňal Vassali a v roce 1891 se nacházela v královském paláci v Gíze.^[3] Ta byla posléze 1902 přemístěna do Egyptského muzea na náměstí Tahrír v Káhiře, kde je originál součástí expozice. Nejčastěji jsou však publikovány jeho faksimile.^[12] Husy byly původně zobrazeny pod scénou zobrazující muže chytající ptáky do sítí a jak je nabízejí majiteli hrobky. I když není neobvyklé najít výjevy ptactva v bažinách v hrobkách Staré říše, tento příklad je jedním z prvních a pozoruhodných zobrazení s mimořádnou kvalitou obrazu. Umělec věnoval velkou péči vykreslování barev a textur ptačího peří a dokonce zahrnul zoubkované zobáky u dvou pasoucích se husí.
I když se vyskytli některé pochybnosti o autenticitě díla,^[13] které současné vedení egyptského muzea odmítá, je rovněž nutné zvážit složitou cestu, kterou Vassalim sejmutá freska vykonala stěhování z prvotního Muzea v Gíze, poté v Muzeu na Boulaq (1885) v Káhiře a konečně (od 1902) je v současné expozici Egyptského Muzea. Takže nezbytně prošla rukama odborných restaurátorů.^[14]

Hrobky v Meidumu, které souborně popsal Petrie ^[3] vypovídají o historii z počátku 4. dynastie a jejich pozici v hierarchii synů faraona Snofrua a jejich účasti v systému řízení státu a zejména účasti na stavbách pyramid, které tuto dynastii proslavily. I v současnosti jsou ovšem předmětem odborných disputací.^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nefermaat na Wikimedia Commons

• Ian Shaw: Dějiny starověkého Egypta, BB art, 2003, ISBN 80-7257-975-4, s. 111
• Michael Baud, Famille royale et pouvoir sous l'Ancien Empire Égyptien, Institute Français D’Archologie Oriental, 1999
• Mark Lehner, The Giza Plato Mapping Project vol.1, Ancient Egypt Research Associates, Boston 2007
• Mark Lehner, The Complete Pyramides, Thames and Hudson, London 1997
• Hugo Müller, Die formale Entwicklung der Titulature Ägyptischen Könige,Hamburg 1938
• Flinder Petrie, Pyramids and Temples of Gizeh, London 1883 [1]

• Snofru
• Khasekhemwy
• Rahotep
• Kaninisut