Stanice byla otevřena již 19. července 1900 jako součást vůbec prvního úseku pařížského metra. Nástupiště linky 1 je zakřivené, umístěné pod jižní částí náměstí, vklíněné mezi smyčkami později postavených konečných stanic linek 2 a 6. V rámci automatizace linky 1, byla nástupiště upravena o víkendu 12.–13. září 2009.
Konečná stanice linky 2 byla otevřena 2. dubna 1903 při posledním prodloužení tratě ze stanice Bagnolet (dnes stanice Alexandre Dumas). Také její nástupiště je vystavěné do oblouku. Protože se jedná o konečnou stanici, byla pod náměstím vybudována smyčka. Příjezd na smyčku je pod Avenue de Taillebourg a odjezd směrem pod Avenue du Trône, Place des Antilles a Boulevard de Charonne. Smyčka obsahuje několik garážových kolejí a je jednou z největších v síti. Samotná stanice se nachází jihozápadně od smyčky a má dvě koleje s velkým centrálním nástupištěm.
Konečná stanice linky 6 byla zprovozněna 1. března 1909, když byla otevřena nová trať ze stanice Place d'Italie. Linka 6 zde má ze stejných důvodů také smyčku, na kterou vlaky přijíždějí pod Avenue du Bel-Air a odjíždějí pod Avenue Dorian, Rue de Picpus a Avenue de Saint-Mandé.
10. prosince 1933 přibylo nástupiště linky 9 v rámci rozšíření tratě ze stanice République do Porte de Montreuil. I tato stanice je zakřivená a je umístěna z důvodu místa pod všemi ostatními. Nachází se v severní části náměstí mezi Boulevard Voltaire a Avenue Taillebourg.
14. prosince 1969 bylo otevřeno podzemní nádraží pro linku RER A, na kterou je také možný přestup.
Název
Název stanice (národ) je odvozen od Place de la Nation, které se tak jmenuje od roku 1880.