Natascha Wodin
Natascha Wodin (10. června 2016)
Rodné jméno	Natalja Nikolajewna Wdowina
Narození	8. prosince 1945 (79 let) Fürth
Povolání	prozaička, překladatelka a spisovatelka
Stát	Německo Německo
Žánr	próza
Témata	literární tvorba a překlad
Významná díla	Sie kam aus Mariupol Die gläserne Stadt Einmal lebt ich Die Ehe
Ocenění	Cena města Norimberk (1984) Cena Adelberta von Chamissa (1998) Cena Wolframa von Eschenbacha (2005) Brüder-Grimm-Preis der Stadt Hanau (2009) Cena Alfreda Döblina (2015) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Wolfgang Hilbig (1994–2002)
Rodiče	otec Nikolaj, matka Jevgenija Jakovlevna Ivaščenko
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Natascha Wodin (rodné jméno Natalja Nikolajewna Wdowina; * 8. prosince 1945, Fürth) je německá spisovatelka a překladatelka z ruštiny rusko-ukrajinského původu.^[1][2] Ačkoliv je její mateřštinou ruština, vyrůstala v Německu a vyjadřuje se ve své literární tvorbě výlučně německy.^[3] Za autobiografické dílo, Sie kam aus Mariupol, obdržela v roce 2015 Cenu Alfreda Döblina a dva roky později Cenu Lipského knižního veletrhu za beletrii.^[4]

Je potomkem ukrajinsko-ruských rodičů, zavlečených v roce 1944 na nucené práce do Německa z bývalého Sovětského svazu.^[5][6] Jako dítě vyrůstala v německých táborech pro vysídlené osoby (anglicky tzv. for displaced persons).^[7] Její matka, Jevgenija Jakovlevna Ivaščenko (* 1920, Mariupol – † 1956), spáchala po opakovaných vyhrůžkách v Německu sebevraždu. Její otec Nikolaj, jenž byl o 20 let starší nežli jeho žena Jevgenija, ji přežil, avšak nikdy o tom, co se v rodině stalo, nehovořil.^[8][9]

Její spolužáci na ní nazírali z důvodu jejího původu nevraživě (německy např. „als verhasstes Russenkind galt“); v jejích dílech je pak patrný pocit vnitřní vykořeněnosti (německy das Ausgestoßensein).^[10]

V roce 1986 se seznámila s německým básníkem Wolfgangem Hilbigem, jehož pak byla od roku 1994 do roku 2002 manželkou.^[11] Wolfgang Hilbig zemřel v roce 2007 ve věku 65 let na rakovinu.^[12]

• Sie kam aus Mariupol. 1. vyd. Reinbek: Rowohlt Verlag, 2017. 368 S. (Pozn.: V této silně autobiograficky laděné knize se autorka vydává po původu svojí zemřelé matky.^[13][14] Za toto dílo se také stala v roce 2017 laureátkou Ceny Lipského knižního veletrhu v kategorii beletrie.^[15])

„Desetiletí jsem o svém vlastním životě nic nevěděla. Věděla jsem jen, že patřím k jakémusi lidskému odpadu, k nějakému smetí, co tady zbylo od války.“^[16]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Natascha Wodin na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Natascha Wodin
• Heslo na stránce Perlentaucher.de
• Heslo na stránce LovelyBooks.de

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.