Napínací rám

Tento článek je o stroji. O malířském rámu pojednává článek Napínací rám obrazu.
Napínací rám z roku 1954

Napínací rám (angl.: stenter frame, něm.: Spannrahmen) je stroj mnohostranně použitelný při zušlechťování plošných textilií.[1]

Vynález ručního napínacího rámu se připisuje Angličanu T.R.Bridsonovi v roce 1838. Jeho syn Henry Bridson pak zkonstruoval v roce 1852 stroj k průběžnému napínání tkanin.[2]

Funkce stroje

Textilie je zachycena obou krajích záponkami nebo jehličkami upevněnými na nekonečných řetězech, mezi kterými je vedena v plné šíři strojem. Stroj sestává ze 6-10 polí (komor) dlouhých obvykle kolem 3 metrů (např. 2 sušicí, 4 fixační a 1 ochlazovací komora). V jednotlivých komorách jsou agregáty zajišťující ohřátí až na 220 °C, odsávání přesyceného vzduchu a chlazení.

Rámy ke zpracování pletenin jsou obvykle vybaveny dopravními pásy, na kterých textilie leží během zpracování (aby se zabránilo pronášení nebo poškození).

Tkaniny se mohou zpracovávat při rychlosti do 200 m/min., pleteniny asi o 30 % pomaleji.[1]

Zvláštní konstrukce rámů

  • Ruční napínací rám sestává z jednoho pole, do kterého se zavádí textilie upnuté v dřevěných skřipcích umístěných na dvou řetězech. Sušení, fixace a chlazení se zde provádí diskontinuálně, vždy jen na ploše o velikosti tohoto pole. V posledních letech minulého století se ruční rámy (s velmi nízkou produktivitou) stále ještě používaly při úpravě některých druhů tkanin (žoržety, organtýny) a tylů (rámy 90 m dlouhé a až 10 m široké).[3]
  • Egalizační rám je kratší než standardní rámy, používá se hlavně při potiskování textilií, pracuje se na něm s rychlostmi do 100 m/min.[4]
  • Etážové rámy, na kterých zpracování textilie probíhá ve 2-3 etážích nad sebou, se používají skoro výhradně při úpravě vlněných tkanin.[5]

Použití stroje

Napínací rám se používá v kombinaci s patřičnými speciálními zařízeními zejména při následujících druzích zušlechťování textilií:[6]

sušení a fixace v předúpravě, barvení, bělení a potiskování tkanin i pletenin

termofixace, termosolování, hydrofilizační , baktericidní, nežehlivé úpravy,

úpravy na snížení hořlavosti, zlepšení omaku

nánosování

V roce 2019 bylo ve světovém textilním průmyslu nově instalováno 1700 napínacích rámů.[7]

Literatura

  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 709-711
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 669

Reference

  1. ↑ a b Stenter Machine [online]. Textile Learner, 2020 [cit. 2020-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-20. (anglicky) 
  2. ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 486
  3. ↑ Finishing and Hand Rolling [online].  Beckford Silk, 2020 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Diplomový úkol [online].  VŠST Liberec, 1974 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Herstellung und Produktion von Natuhaar-Decken [online].  Ritter Decken, 2020 [cit. 2020-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-17. (německy) 
  6. ↑ Applications [online].  Navis, 2020 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Decrease in worldwide shipments [online].  Knitting Industry, 2020-06-11 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)