Existence hradiště je považována za jistou už v eneolitu.[2] Většina nalezených keramických zlomků umožňuje datovat druhou fázi osídlení od konce desátého do první poloviny jedenáctého století, kdy pravděpodobně tvořilo jeden z přemyslovských opěrných bodů, jehož provoz zajišťovalo několik služebných osad. Jediný zlomek keramiky, nalezený v těsné blízkosti hradby, pochází z pravěku, snad z období knovízské kultury.[3]
Malý archeologický výzkum hradiště vedla v roce 1950 Libuše Jansová, která při něm prozkoumala celkem 239 m², ale ne všechny sondy byly prozkoumány až na úroveň podloží.[3]
Stavební podoba
Ostrožna zvaná Na Hradě, Na Hradišti nebo Hradiště je součástí Benešovské pahorkatiny[4] a její nadmořská výška dosahuje 378 metrů.[3] Z východu ji obtéká potok Musík,[4] do kterého zde vlévá menší přítok Loužek.[3] Hradiště s rozlohou 1,4 hektaru se nachází ve vrcholové části ostrožny a jeho rozměry činí 180 × 105 metrů.[3] Na severozápadní straně se mohlo nacházet předhradí, ale jeho případné opevnění není rozpoznatelné.[5]
Opevnění hradiště bylo zkoumáno v severozápadní části. Tvořil je asi čtyři metry široký a jeden metr hluboký příkop. Pět metrů za příkopem stála dřevohlinitá hradba z dubových trámů zesílená čelní zdí z nasucho kladených kamenů, která v nejnižší úrovni dosahovala šířky 160–200 centimetrů. Velké množství uhlíků, opálených kamenů a propálené zeminy svědčí o zániku hradby v důsledku mohutného požáru. Z hradby se dochoval val v podobě strmé meze. Opevněny byly nejspíše i boční strany ostrožny chráněné strmými svahy, ale stopy po fortifikaci jsou na nich jen málo patrné. Na bocích ostrožny situaci navíc komplikuje množství terasovitých úprav svahů,[3] které souvisí nejspíše s cestou do údolí.[5]
↑Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN978-80-7581-022-9. S. 39. (česky, německy)
↑ abcdefČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Nalžovické Podhájí, s. 211–213.
↑ abCENIA. Katastrální mapy a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
↑ abNalžovické Podhájí 1 [online]. Hornické muzeum Příbram [cit. 2020-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovické Podhájí na Wikimedia Commons