Tato hvězdokupa se dá snadno vyhledat 2,3° východně od hvězdy Ksora (δ Cas) směrem k bohatému hvězdnému poli, ve kterém je shromážděné větší množství otevřených hvězdokup, jako například Messier 103 a NGC 663. Přestože je méně výrazná než okolní hvězdokupy, dá se snadno vyhledat i triedrem 10x50, ve kterém vypadá jako světlá skvrna, kterou nelze rozložit na hvězdy. Dalekohled o průměru 120 mm je schopen při středně velkém zvětšení rozlišit několik jejích hvězd 11. magnitudy, z nichž nejjasnější má magnitudu 10,55. Dalekohledy o průměru 200 mm dokážou hvězdokupu téměř zcela rozložit na jednotlivé hvězdy.
Hvězdokupa NGC 663 se nachází pouhých 40′ severovýchodně od NGC 659 a jasná hvězdokupa Messier 103 leží 1,3° západně.
NGC 659 má výraznou severní deklinaci, což je velká výhoda pro pozorovatele na severní polokouli, kde je hvězdokupa cirkumpolární, a to až do nižších středních zeměpisných šířek. Naopak na jižní polokouli vychází pouze velmi nízko nad obzor a jižně od tropického pásu není viditelná vůbec.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od srpna do ledna.
Historie pozorování
Tuto hvězdokupu poprvé pozorovala Caroline Herschel 27. září 1783[9]
pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 4,2 palce a svůj objev oznámila svému bratru Williamovi. Ten ji pozoroval až 3. listopadu 1787[9] a popsal ji takto: „malá a nepříliš bohatá hvězdokupa tvořená malými hvězdami.“[10]
Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 389.[10][2]
Přítomnost několika modrých hvězd hlavní posloupnosti poukazuje na malé stáří této hvězdokupy, které nepřesahuje 35 milionů let.[3] Mezi jejími členy je přinejmenším 5 hvězd typu Be, tedy jasných hvězd s výraznými spektrálními čarami, zatímco uhlíkové hvězdy pozorované v jejím okolí nejsou součástí hvězdokupy, ale při pohledu ze Země se na ni pouze náhodně promítají.[11]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 659 na italské Wikipedii.
↑ abcFROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 659 [online]. SEDS.org [cit. 2019-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-07. (anglicky)
↑ abcSIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 659 [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2019-03-07]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode1931AnLun...2....1C. (anglicky)
↑MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 20119-03-07]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
↑Deklinace 61° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 29° od severního nebeského pólu. Severně od 29° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 29° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
↑ abSLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 659 [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑SOUZA, S. P. Two New Cool Variable Stars in the Field of NGC 659. S. 92. Journal of the American Association of Variable Star Observers [online]. Červen 2013 [cit. 20119-03-07]. Roč. 41, s. 92. Dostupné online. Bibcode2013JAVSO..41...92S. (anglicky)
Literatura
TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN0-943396-14-X.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 659 na Wikimedia Commons
SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 659 [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (anglicky)