NGC 6357

NGC 6357
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typemisní mlhovina
ObjevitelJohn Herschel
Datum objevu8. června 1837
Rektascenze17h 24m 0s[1]
Deklinace−34°20′0″[1]
SouhvězdíŠtíra[2]
Vzdálenost~ 6 500–8 000 ly[3][4]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 6357
Gumův katalogGUM 66
Sharplessův katalogSH 2-11
Jiná označeníNGC 6357, Humří mlhovina, Mlhovina Vojna a mír, RCW 131, Gum 66
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 6357 je emisní mlhovina, která s mlhovinou NGC 6334 leží u bodce na konci ocasu souhvězdí Štíra.[4] Oblaka plynu a temného prachu ve skutečnosti obsahují skupinu menších emisních mlhovin.[5] Součástí jsou protohvězdy kryté temnými disky plynu a mladé hvězdy sbalené do expandujících „zámotků“ či expandujícího plynu kolem těchto malých hvězd.

Dalšími názvy jsou Humří mlhovina (také Mlhovina Humr)[6] či Mlhovina Vojna a mír[3] (také Válka a mír),[4] s pojmenováním odvozeným od západní části mlhoviny vypadající jako holubice a východního dílu připomínajícího lebku.[5][7]

Mlhovina o průměru cca 400 světelných let[3] se nachází přibližně 6 500[3] až 8 000 světelných roků od Země, zatímco vzdálenost NGC 6334, přezdívané jako mlhovina Kočičí tlapka, činí asi 5 500 světelných let. Mlhoviny objevil astronom John Herschel během června 1837 při expedici k Mysu Dobré naděje.[4]

Hmotné hvězdy

V blízkosti středu mlhoviny je viditelná otevřená hvězdokupa Pismis 24 s jasně zářícími nejhmotnějšími hvězdami Mléčné dráhy.[5][3] Jednou z hvězd s nejvyšší svítivostí hvězdokupy je Pismis 24-1, o níž se předpokládalo, že drží hmotnostní rekord přibližně 300 hmotností slunce. Následně bylo objeveno, že se jedná o složený systém, tvořený nejméně trojhvězdou. S hmotností okolo 100 sluncí by přesto každá z nich stále představovala jednu z nejhmotnějších známých hvězd ve vesmíru.[8][9]

Hlavní hvězdy v Pismis 24[10]
Hvězda
(Pismis 24-#) 		Spektrální třída Velikost
(Mbol) 		Teplota[11]
(K) 		Poloměr
(RS) 		Hmotnost
(MS)
1NE O3.5 If* −10,0 42 000 17 74
1SW O4 III −9,8 41 500 16 66
2 O5.5 V(f) −8,9 40 000 12 43
3 O8 V −7,7 33 400 9 25
10 O9 V −7,2 31 500 8 20
12 B1 V −5,3 30 000 4 11
13 O6.5 III((f)) −8,6 35 600 12 35
15 O8 V −7,8 33 400 10 25
16 O7.5 V −9,0 34 000 16 38
17 O3.5 III −10,1 42 700 17 78
18 B0.5 V −6,4 30 000 6 15
19 B0.5 V −5,4 30 000 4 11

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6357 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 654 [online]. Centre de données astronomiques de Strasbourg [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ R. W. Sinnott. The Complete New General Catalogue and Index Catalogue of Nebulae and Star Clusters by J. L. E. Dreyer. [s.l.]: Sky Publishing Corporation and Cambridge University Press, 1988. Dostupné online. ISBN 0-933346-51-4. 
  3. ↑ a b c d e NGC 6357: Mlhovina Humr [online]. Česká astronomická společnost, 2018-12-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Setkání kočky kosmické s humrem nebeským [online]. Náš Vesmír, 2017-02-01 [cit. 2019-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28. 
  5. ↑ a b c REICHMAN, Martin. Mlhovina NGC 6357 je domovem nejhmotnějších hvězd v naší Galaxii [online]. 100+1, 2016-02-09 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Lobster Nebula Seen with ESO’s VISTA Telescope Space Wallpaper [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ 2MASS Picture of the Week Archive Captions [online]. www.ipac.caltech.edu. Dostupné online. 
  8. ↑ ESA Science & Technology: Star on a Hubble diet NGC 6357 [online]. [cit. 2007-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-04. 
  9. ↑ NGC 6357: Katedrála hmotných hvězd [online]. Česká astronomická společnost, 2016-01-27 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ FANG, M.; VAN BOEKEL, R.; KING, R. R.; HENNING, T.; BOUWMAN, J.; DOI, Y.; OKAMOTO, Y. K. Star formation and disk properties in Pismis 24. Astronomy & Astrophysics. 2012, s. A119. DOI 10.1051/0004-6361/201015914. Bibcode 2012A&A...539A.119F. arXiv 1201.0833. 
  11. ↑ MARTINS, F.; SCHAERER, D.; HILLIER, D. J. A new calibration of stellar parameters of Galactic O stars. Astronomy and Astrophysics. 2005, s. 1049. DOI 10.1051/0004-6361:20042386. Bibcode 2005A&A...436.1049M. arXiv astro-ph/0503346. 

Externí odkazy