Národní hnutí za stabilitu a pokrok (bulharsky Национално движение за стабилност и възход, zkratka NDSV) známé také jako Národní hnutí Simeona II. je liberální[1] a populistická[2] politická strana založená v roce 2001Simeonem Borisovem Sakskoburggotskim, bývalým bulharským carem.
Historie
NDSV byla založena v dubnu 2001, pouhých 11 týdnů před parlamentními volbami poté, co bývalý car Simeon II. oznámil svůj záměr zapojit se do bulharského politického života. Sliboval přilákat zahraniční investory, snížit daně a zmařit korupci během prvních 800 dnů v úřadu. Strana se setkala s okamžitým nadšením a ve volbách vyhrála s výsledkem 42,7%. Získala tak 120 z 240 křesel v bulharském parlamentu. Hnutí vytvořilo velkou koalici s Unií demokratických sil, Bulharskou socialistickou stranou a Hnutím za práva a svobody. Simeon II. se pak pod svým občanským jménem Simeon Sakskoburggotski stal premiérem.
Popularita NDSV výrazně poklesla, když Simeon nesplnil své sliby ve stanoveném čase.[3] Během jeho funkčního období však Bulharsko vstoupilo do NATO a stabilizovalo se do podoby, která byla nezbytným předpokladem pro to, aby se země v roce 2007 stala členem Evropské unie.
V parlamentních volbách v roce 2005 klesl podíl hlasů NDSV na 19,9 % a počet křesel v parlamentu na 53. Dostala se však do koalice s Bulharskou socialistickou stranou a zůstala ve vládě. Členka NDSV Meglena Kuneva působila jako bulharská komisařka EU pověřená ochranou spotřebitele v První Barrosově komisi. V červnu 2007 strana změnila svůj název, odstranila jméno Simeona II. a nahradila ho „stabilitou a pokrokem“. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 strana získala 7,96 % hlasů a obsadila dvě ze sedmnácti křesel. O měsíc později, v červenci 2009, však strana v parlamentních volbách získala pouhých 3,01 % hlasů, čímž nedosáhla 4% volebního kvóra pro zvolení a dostala se mimo sněmovnu. Následujícího dne rezignoval Sakskoburggotski na předsednickou funkci a nahradil ho Stanimir Ilčev.[4] V parlamentních volbách v roce 2013 NDSV nepostavila žádného kandidáta. Ve volbách v roce 2014 získala pouze 0,24 % hlasů, načež se rozhodla nekandidovat v parlamentních volbách roku 2017.[5]
↑CASAS-ZAMORA, Kevin. Dangerous Liaisons: Organized Crime and Political Finance in Latin America and Beyond. Washington: Brookings Institution Press Dostupné online. ISBN978-0-8157-2530-5.