PROFILPELAJAR.COM

náměstí Republiky
	Pohled od Divadla Hybernia k Revoluční ulici
Umístění
Stát	Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1
Část obce	Staré Město
Poloha	50°5′17,52″ s. š., 14°25′42,8″ v. d.
Historie
Pojmenováno po	republika
Starší názvy	Františka Josefa I. ; Hybernské ; Kapucínské ; Josefské
Další údaje
Kód ulice	467570
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., Hybernské, Kapucínské či Josefské) je náměstí v městské části Praze 1 ležící na rozhraní Starého a Nového Města.

Historie

Středověk

Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12. a 13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta.

V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 1383–1484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo. Dvůr nechal vybudovat Václav IV., po něm zde sídlili také králové Zikmund Lucemburský, Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, dále Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a nakonec Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se ze starého Královského dvora zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská.

V místě funkcionalistického paláce Kotva v dnešním čp. 655/1 stával premonstrátský seminář s kostelem sv. Norberta - Norbertinum.

19. a 20. století

Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad.

Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské podle kostela sv. Josefa stojícího na východní straně náměstí na rohu s ulicí Na Poříčí s kapucínským klášterem, podle kterého se náměstí jmenovalo Kapucínské. Poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I., vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, v té době totiž docházelo v protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.

Náměstí bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; v polovině 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v ČSSR Kotva. Roku 1984 byla v ulici Na příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra, doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.

Po roce 2000

V letech 2003–2004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum předcházející výstavbě obchodního centra Palladium (otevřeno na podzim 2007) a s ní souběžně probíhající rekonstrukci. Rozšířen byl podchod pod náměstím, který byl rovněž napojen na obchodní dům.

V rámci této rekonstrukce zde v létě 2006 vznikla pěší zóna po celé ploše náměstí a nové dláždění, které nahradilo původní z rozdílně velkých žulových bloků z roku 1985 (postavené v souvislosti s metrem). Tramvajová trať však zůstala zachována, není oddělena od prostoru pro pěší.

Původní ambiciózní plán na zapuštění velkých pískovcových bloků nicméně realizován nebyl.

Významné objekty

Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:

Zaniklé stavby

První benzínová pumpa v Československu stála od roku 1922 přímo před Josefskými kasárnami a patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol.^[1]

Fotogalerie

Kostel svatého Josefa a kapucínský klášter
Obecní dům
Budova České národní banky
Obchodní dům Kotva
Obchodní a živnostenská komora, dnes hotel
Dům U Hybernů, dříve kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře irských františkánů - hybernů

Místní ulice

Odkazy

Reference

↑ Jakub Potůček, Magdaléna Medková. Zlatá éra benzinek. Fotky z doby, kdy se benzin pumpoval ručně jako ze studny. Aktualne.cz. 27. 5. 2021. 1999 – 2023 © Economia, a.s. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online

Literatura

LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 577, 578.
LIBIC, Karel. Náměstí Republiky v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 172–186.
RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Josefské náměstí, s. 429–432.