PROFILPELAJAR.COM

Dvounápravový krytý vůz běžné stavby, u ČSD jako řada Ztr, zde tentýž typ u TCDD

Nákladní vůz, často označovaný jako (nákladní) vagón, je kolejové vozidlo tažené, určené k přepravě nákladů.

Z technického hlediska se dají nákladní vozy charakterizovat:

podle určení (druhu přepravovaného nákladu a také požadovaného stupně univerzálnosti), jímž jsou dány hlavní rozměry, tvarové řešení, technologické vybavení,
podle vlastností vyžadovaných železniční sítí, pro kterou je určen (rozchod kolejí, typ spřáhla, druh vlakové brzdy, způsob označování, ...),
podle konstrukce pojezdu:
- s rámovým pojezdem (převážně dvounápravové)
- s podvozky (dvounápravovými, třínápravovými, ...)
a podle řady dalších kritérií.

Z hlediska obchodního: V evropských podmínkách probíhá liberalizace přepravního trhu a mizí tradiční, dříve uplatňované dělení na vozy vlastněné národními železnicemi (unitárními železnicemi ve vlastnictví státu) a vozy tzv. soukromé. Nyní lze spatřovat rozdíl mezi vozy patřícími firmám poskytujícím přepravní služby a vozy majitelů, jejichž činnost má jiný charakter a využívají je jen pro vlastní potřebu, někdy pouze na vlastní vlečce nebo průmyslové dráze. Časté jsou dlouhodobé pronájmy nákladních vozů.

Technické vlastnosti

Dělení podle určení

Způsob členění vozů podle určení a tomu odpovídající názvosloví se liší v různých technických tradicích (mj. jsou zde rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou). Některé systémy obsahují hierarchizaci (např. 10 kategorií definovaných UIC bylo pokusem o podřízení dekadickému číslovacímu systému).

Uvedené dělení je kompilací z českých zdrojů a odpovídá tradicím v českém prostředí. Upouští od hierarchizace, zahrnuje i relativně nové technologie (jako RoLa a kapsové vozy), obsahuje tedy i druhy vozů, které nejsou respektovány jako základní řady v mezinárodním systému označování:

zavřené, kryté vozy běžné stavby (lidově zetka) – především k přepravě kusových zásilek a paletizovaného zboží vyžadujícího ochranu před povětrností,
vozy s odsuvnými bočnicemi – zavřené vozy zvláštní stavby, které umožňují mechanizovanou nakládku; vytlačují zavřené vozy běžné stavby,
vysokostěnné vozy (lidově uhlák) – k přepravě uhlí nebo kusových zásilek, které nevyžadují ochranu před povětrností,
plošinové vozy – k přepravě rozměrných kusových zásilek, které nevyžadují ochranu před povětrností,
nízkostěnné vozy – podobné plošinovým, nízké stěny rozšiřují možnosti upevnění nákladu,
oplenové vozy – k přepravě dlouhých zásilek, jejichž délka přesahuje délku vozu,
výsypné vozy – k přepravě volně ložených sypkých hmot,
nádržkové vozy (kotlové vozy, cisterny) – k přepravě kapalin, stlačených plynů, zkapalněných plynů,
nádobové vozy – s trvale uchycenými nebo odnímatelnými nádobami,
izotermické a chladicí vozy,
hlubinové vozy – s ložnou plochou mezi podvozky sníženou, umožňující přepravu vysokých zásilek;
kontejnerové vozy – pro přepravu kontejnerů, obvykle v různých rozměrových variantách a kombinacích,
kapsové vozy – pro přepravu silničních návěsů, obvykle umožňují i přepravu kontejnerů,
vozy pro systém RoLa – pro přepravu kamionů,
speciální vozy – v užším pojetí například vozy pro stavbu, opravy a údržbu tratí, tárovací vozy kolejových vah, přechodové vozy pro spojení vozů s různými spřáhly, apod. V širším pojetí, uplatněném i v číslovacím systému UIC, jsou sem zatříděny i některé konstrukce z výše uvedených, jmenovitě nádobové a hlubinové.

Označování vozů

Držitelé vozů je obvykle identifikují očíslováním. Pokud nejsou zároveň provozovateli dráhy a zejména pokud vozy mají jezdit po drahách více různých provozovatelů (v evropských podmínkách typicky v mezistátním provozu), vzniká nutnost definovat číslovací systém úmluvou (či mocenským nařízením).

Evropské železniční správy sdružené v Mezinárodní železniční unii (UIC) v 60. letech 20. století zavedly (nejprve pro normálněrozchodné vozy) jednotné značení pomocí dvanáctimístných čísel. V tomto systému je mj. zahrnuto i výše zmíněné rozlišení mezi vozy národních železnic a vozy soukromými, které nyní pozbývá významu.

V zemích Evropské unie je označování železničních vozidel upraveno rozhodnutím Evropské komise z roku 2006, tzv. „TSI - provoz a řízení dopravy“, které plně vstoupilo v platnost v roce 2010. Jde o převzetí a rozšíření systému podle UIC.^[1]

Úmluvy také určují - vedle způsobu zacházení s cizími vozy a účtování poplatků za jejich používání - obsah, rozsah, vzhled a umístění nápisů a značek na vozech, informujících o jejich technických a provozních parametrech a zvláštnostech ovládání a obsluhy. Důležité údaje se vyznačují přímo na vozech a jejich rozsah je značný, protože vozy (podobně jako např. kontejnery a na rozdíl od automobilů) nejsou doprovázeny obsluhou.

Odkazy

Reference

↑ Rozhodnutí komise č. 2006/920/ES (Technická specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému), příloha P Dostupné online Archivováno 13. 4. 2014 na Wayback Machine.

Literatura

Kolektiv:Průvodce po železnici, NADAS, Praha 1977
Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla - nákladní vozy" transevropského konvenčního železničního systému Dostupné online

Související články

Seznam českých a slovenských nákladních vozů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nákladní vůz na Wikimedia Commons
[1] Stránky firmy LEGIOS, jednoho z výrobců nákladních vozů
[2] Katalog vozů, které mohou využívat zákazníci ČD Cargo
Informace o aktuálně užívaných úmluvách o vozech v ČR Dostupné online^{[nedostupný zdroj]}
Katalog československých a českých nákladních vozů

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.