Městské muzeum Polná sídlí v areálu polenského hradu a zámku.
Historie
Sbírkový fond začal shromažďovat již Spolek městského muzea, založený roku 1895.[1] Roku 1900 se otevřely brány muzea i pro veřejnost v místnostech Kaplanky. Velkým mecenášem se stal zakladatel muzea Břetislav Rérych. První expozice (stará škola, měšťanský pokoj, lapidárium a alchymie) se otevřely po dokončení rekonstrukce zámku v září 1924,[2] některé z nich jsou po úpravách k dispozici návštěvníkům dodnes. Před druhou světovou válkou bylo polenské muzeum největší a nejvýznamnější na Českomoravské vrchovině. Roku 1963 se muselo připojit pod správu Muzea Vysočiny v Jihlavě jako jeho pobočka. V 60. letech se otevřely nové výstavy, stará lékárna, hrnčířská dílna, kupecký krám, v jehož expozici stojí originální kupecký pult pocházející z jednoho místního obchodu,[3] a národní obrození. Na začátku devadesátých let 20. století začala rozsáhlá rekonstrukce hradu a zámku, včetně muzea. Rekonstrukce byla ukončena roku 2004 a muzeum znovu zpřístupnilo své sbírky. Na žádost města se sbírkový fond, který tvoří především dary polenských občanů, navrátil do majetku města. V roce 2007 znovu vzniklo samostatné Městské muzeum Polná mapující především historii polenského regionu.[4]
Expozice
V současné době muzeum provozuje 7 stálých expozic: Stará polenská škola – sídlí v Poděbradově ulici v tzv. Brožově domě, dokumentuje vývoj školství v období od poloviny 18. do konce 19. století, tvoří ji třída z roku 1866,[5] byt učitele, kabinet přírodnin a černá kuchyně. Lékárna U Černého orla je ukázkou staré venkovské lékárny z počátku 19. století. Kupecký krám a Stará polenská řemesla. Historické hodiny a vývoj hodinářského řemesla, mezi jehož nejzajímavější exponáty patří věží hodinový stroj z chrámu Nanebevzetí Panny Marie a funkční hrací orchestrion. Lapidárium se nachází ve sklepních prostorách hradu, jsou zde umístěny architektonické fragmenty hradu z různých dob i slohů. Soubory historického nábytku a Pokoj Vlasty Pittnerové.
Reference
- ↑ Město Polná: Spolek městského musea
- ↑ Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 10–12
- ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209.
- ↑ Město Polná: Muzeum
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147.
Externí odkazy