PROFILPELAJAR.COM

Zámek Mělník
	Zámek Mělník
Účel stavby
	sídlo knížat z Lobkovic
Základní informace
Sloh	baroko, částečně též gotika, renesance
Výstavba	1711
Přestavba	1754, 1839
Stavebník	Černínové z Chudenic
Další majitelé	Berkové z Dubé, Černínové z Chudenic, čeští králové
Současný majitel	Lobkovicové (Jiří Jan z Lobkovic)
Poloha
Adresa	Mělník, Česko
Ulice	Svatováclavská
Souřadnice	50°21′2,83″ s. š., 14°28′23,7″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17853/2-1359 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mělník je hrad přestavěný na zámek na vrchu nad řekou Labe. Tvoří tak jednu z dominant města Mělníka. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby a pozdějších úprav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Dějiny zámku

Předchůdcem Mělníka bylo raně středověké hradiště postavené nejspíše na přelomu devátého a desátého století. Rozsahem se krylo přibližně areálem středověkého města a hradu. Předpokládá se, že v prostoru města bývalo předhradí, zatímco akropole se nacházela v místech zámku. Na konci desátého století se hradiště stalo sídlem kněžny Emmy a ve zdejší mincovně se razily denáry.^[2]

V roce 1274 povýšil král Přemysl Otakar II. mělnické podhradí na město a později Karel IV. na věnné město českých královen. Město se zároveň stalo centrem českého vinařství. Odsud se také dováželo víno pro českého krále.

Mělnický hrad, původně románský a gotický, zůstal v držení královské koruny až do roku 1542, kdy jej král Ferdinand I. zastavil Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Ten hrad přestavěl na pohodlné sídlo v renesančním slohu. Při přestavbě vzniklo také severní křídlo s věží.

Po třicetileté válce, kdy zámek zpustl, byl roku 1646 zastaven Černínům z Chudenic, kteří na mělnickém panství hospodařili pět let. Poté zámek od císaře Leopolda I. koupili a v letech 1685–1686 provedli barokní úpravy, čímž zámek získal dnešní vzhled.

Roku 1753 mělnický zámek přešel na dnešní majitele zámku, sňatkem Marie Ludmily, poslední dědičky z rodu Černínů, za Augusta Antonína z Lobkovic (1729–1803). Lobkovicové vlastnili zámek až do roku 1938,^[zdroj?] kdy jim jej nejprve konfiskovali nacisté a po roce 1948 byl komunisty znárodněn.

V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců, konkrétně Jiřímu Janu z Lobkovic a prošel další rekonstrukcí.

Architektura

Na zámku jsou dodnes patrné prvky historických slohů románského, gotiky (pozdně gotická zámecká brána), renesance (severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií) a baroka.

Výzdoba

Severní křídlo zámku v renesančním slohu s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, patřící mezi nejstarší v Čechách. V ochozu jsou pak vyobrazeny čtyři rodové erby, (zleva: Jiřího Jana z Lobkovic (z roku 2003), Jiřího Kristiána, knížete z Lobkovic (z roku 1931), Ruprechta Jana, hraběte Černína z Chudenic a čtvrtý patří taktéž Černínům z Chudenic (oba z roku 1677).

Umělecká sbírka

Některé části zámku jsou přístupné veřejnosti, zejména pak ty, kde jsou shromážděny umělecké sbírky mělnické větve Lobkoviců. Zde jsou k vidění malby českých barokních mistrů, např. Karla Škréty, Petra Brandla, Jana Jiřího Heintsche, Jana Kupeckého, Jana Kryštofa Lišky, Jana Petra Molitora, Ignáce Viktorina Raaba, Václava Vavřince Reinera ad.

Je rovněž možné navštívit Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-27]. Identifikátor záznamu 128520 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mělník, s. 199.