Muzeum Jindřichohradecka

Muzeum Jindřichohradecka
Hlavní budova muzea
Hlavní budova muzea
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaBalbínovo nám. 19, Jindřichův Hradec, 377 01, Česko
Založeno1. ledna 2003
IČO00070971 (VR)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muzeum Jindřichohradecka je muzeum v Jihočeském kraji, které se nachází v Jindřichově Hradci v budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, a patří k němu i další objekty:

Stručná historie

  • 1882: založení historicko-archeologického muzea města Jindřichova Hradce
  • 1901: převzetí veškerých starožitných památek jindřichohradeckých ostrostřelců – vznik jednoho z nejcennějších fondů dnešní sbírky muzea
  • 1927: přestěhování do objektu bývalého jezuitského semináře v Jindřichově Hradci – zde hlavní část muzejních expozic dodnes
  • 1934: nákup souboru předmětů z pozůstalosti Emy Destinnové – vznik dodnes vědecky významného fondu sbírky muzea
  • 1935: obdarování Krýzovými jesličkami – návštěvnicky nejatraktivnější sbírkový předmět muzea
  • 1951: přechod do státního vlastnictví
  • 1966: návštěva milióntého návštěvníka
  • 1972: převzetí gotického kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
  • 1986: převzetí bývalého minoritského kláštera v Jindřichově Hradci
  • 2003: přechod do vlastnictví Jihočeského kraje

Současnost muzea

Expozice

Krýzovy jesličky

Hrad

Krýzovy jesličky jsou největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů.

Síň Emy Destinnové

Ema Destinnová

– expozice představuje umělecký odkaz a životní osudy slavné české pěvkyně. Skládá se z hudebního a loveckého salonu, kde jsou vystaveny předměty pocházející z jejího zámku ve Stráži nad Nežárkou, včetně nábytku, hudebních nástrojů a porcelánu. Expozici doplňují drobné, každoročně obměňované výstavky, pravidelně se zde konají koncerty, přednášky a besedy Klubu Emy Destinnové.

Obrazová galerie– expozice představuje obrazy a kresby od renesance až po moderní umění, místy doplněné sochařskými pracemi. Kromě známých místních malířů jsou zde práce významných českých umělců. Expozice představuje základní tendence umění v průběhu staletí.

Měšťanská a lidová kultura v polovině 19. století – expozice měšťanské kultury představuje životní prostředí movitého jindřichohradeckého měšťana v polovině 19. století. Expozice lidové kultury představuje náznak blatské vesnické sednice ze stejného období. V expozicích je prezentován nábytek, různé drobnosti, ale také měšťanský oděv, oděvní doplňky i bohatě vyšívaný blatský kroj.

Knižní kultura – zde jsou představeny literární památky se vztahem k J. Hradci. Nejstarší je zlomek staročeské Alexandreidy z konce první čtvrtiny 14. století, používané na dvoře pánů z Hradce. Další část expozice je věnována působení jezuitského řádu a přináší i ukázky děl Bohuslava Balbína, který zde působil. Nejrozsáhlejší část zachycuje bohaté tradice jindřichohradeckého tisku, zejména produkci Landfrasovy tiskárny. V expozici se nachází nově restaurovaný unikátní rychlolis z poloviny 19. století.

Ostrostřelecké terče a zbraně – v největší místnosti z muzejních expozic je na stěnách umístěno šest desítek dřevěných terčů bývalého jindřichohradeckého spolku ostrostřelců, které jsou originální tím, že jsou na nich vymalovány různé výjevy z regionální historie, dobové aktuální události a významné osobnosti, některé jsou inspirovány i pověstmi. Kolekce malovaných terčů je doplněna terčovými palnými zbraněmi z 18. a 19. století a dalšími ukázkami střeleckých potřeb.

Klasicistní lékárna „U Panny Marie Pomocné“ – expozice vznikla z původního zařízení historické jindřichohradecké lékárny z konce 18. století pocházející z domu čp. 164/I na hlavním náměstí. Souprava klasicistního lékárenského nábytku a lékárenského nádobí z původního interiéru lékárny byla doplněna staršími exponáty z muzejních sbírek a kopiemi historických předmětů.

Cechy a řemesla – Cechovní předměty jsou důkazem faktu, že Jindřichův Hradec patřil ve středověku k největším českým městům s bohatě rozvinutým obchodem i řemesly. Truhlice, korouhve, konvice, vývěsní štíty a další výrobky různých cechů jsou toho dokladem a dokumentují zručnost tehdejších řemeslníků. Jindřichohradecká plastika – těžiště této expozice spočívá v kolekci gotické dřevořezby. Ve vynikajícím stavu jsou zachovány plastiky pocházející převážně z kostelů a klášterů na jindřichohradecku, zejména z kostela sv. Jana Křtitele: Madona s dítětem, sv. Apolonie, sv. Barbora, sv. Prokop, Assumpta, nebo sv. Anna Samotřetí

Galerie církevního umění – je umístěna v kapli nanebevzetí Panny Marie v objektu bývalého minoritského kláštera. Jedná se o soubor nejkvalitnějších oltářů, epitafů a skulptur z rozmezí 16. – 19. století pocházející přímo z Jindřichova Hradce. Jedná se o díla, která dokazují poměrně náročné objednavatelské prostředí v tomto městě. K nejvýznamnějším pracím patří Epitafium rodiny Thunklovy s námětem Zmrtvýchvstání Krista z konce 16. stol. a tzv. Pirchanský oltář, které nesou rysy umění typické pro protestantské prostředí.

Přidružené subjekty

Spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce

Spolek vznikl již v roce 1924 původně jako soukromé sdružení přátel historie a památek Jindřichova Hradce, které se o tři roky později transformovalo v nepolitickou korporaci. Podle stanov, schválených zemskou politickou správou 12. 12. 1927, je účelem spolku: „Pečovati o ochranu historických, uměleckých, národopisných a přírodních památek, podporovati všestranné památkové instituce, zvlášť Městské muzeum v Jindřichově Hradci, buditi a šířiti zájem širší veřejnosti o uvedené památky a sdružovati rodáky, přátele a bývalé studenty k utvrzení jejich vztahu k Jindřichovu Hradci“. Od samého vzniku tedy spolek úzce spolupracoval s jindřichohradeckým muzeem a plnil vlastně podobné úkoly jako tzv. muzejní spolky v jiných českých městech. Po určitém narušení vztahu obou organizací v 80. letech se po roce 1989 opět podařilo navázat na někdejší spolupráci, pracovníci muzea aktivně pracují v jeho výboru, sídlem spolku je Muzeum Jindřichohradecka.

Spolek vydává každoročně výroční zprávu, jejíž součástí je vždy příloha se zajímavým příspěvkem k regionálním dějinám. Předseda: Jiří Langer, místopředseda PhDr. Jaroslav Pikal

Klub historie letectví

Byl založen v Jindřichově Hradci v roce 1990 při Muzeu Jindřichohradecka. Zabývá se hlavně dokumentací historie 2. světové války, speciálně účastí československých letců ve vojenských operacích a leteckou bitvou nad Jindřichohradeckem z 24. srpna 1944. Klub, který úzce spolupracuje se Svazem letců v ČR, Anglii a Francii, pořádá přednášky, besedy, výstavy. Jeho členové se podíleli na vzniku dokumentárních filmů vysílaných Českou televizí (Expedice Roden, Za hroby se lvy, Kuttův Hurricane, Letecké základny RAF). Vždy v srpnu pořádají tradiční „Setkání“ válečných letců z celé ČR, na které míří i piloti z Anglie a USA. Od roku 1995 klub dokumentuje hroby a lokality spojené s čs. letci ve Francii, Belgii, Nizozemsku, Německu, Polsku, Slovensku, Maďarsku a Velké Británii. Klub má nejkomplexnější sbírku terénních dokumentů v ČR. Jeho členové uvažují o otevření vlastního muzea. Předseda: Mgr. Vladislav Burian

Klub Emy Destinnové

Dobrovolné sdružení, které bylo ustanoveno roku 1992 v síni Emy Destinnové v Muzeu Jindřichohradecka, kde má své sídlo. Od roku 1994 vydává nepravidelný členský zpravodaj Listy Klubu Emy Destinnové, jež přináší nejen informace o činnosti Klubu, ale zejména články a dokumenty týkající se života a uměleckého odkazu naší slavné pěvkyně. Předseda: PaedDr. František Fürbach

Jihočeská pobočka Českého sdružení přátel betlémů

Dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení je součástí Českého sdružení přátel betlémů. Pobočka byla založena v roce 1995 v Muzeu Jindřichohradecka, má v současné době více než tři sta členů a vydává svůj vlastní časopis „Betlémy a betlémáři“. Cílem regionální pobočky je rozvíjet betlémářské tradice v jižních Čechách, napomáhat pořádání výstav betlémů, zachraňovat a dokumentovat cenné betlémy, propagovat jihočeské betlémy, organizovat zájmové zájezdy, pořádat vědecké konference, přednášky, besedy, semináře aj. Od roku 1995 pobočka vydává nepravidelně vlastní zpravodaj s názvem Betlémská hvězda.

Externí odkazy