Muzeum vzniklo v souvislosti s projektem výstavby casina.[2] Jeho provozovatel musel podpořit rozvoj instituce, která měla pozitivní společenský dopad a zároveň významný vliv na rozvoj turistiky. Tím vzniklo toto muzeum.[2]
Vybrané stálé výstavy
Pilíře ústavy
Jedná se o první „výstavu“, kterou návštěvníci muzea spatří. Tvoří ji 7 vysokých hranolových pilířů na nádvoří muzea. Každý pilíř představuje jednu mravní hodnotu zakotvenou v ústavě Jihoafrické republiky – demokracii, rovnost, sladění, různorodost, zodpovědnost, respekt a svobodu.[3]
Rozdělení ras
Tvoří vstup do výstavních prostor. V JAR od roku 1950 na základě Population Registration Act platilo třídění lidí do 4 skupin: původní obyvatelstvo, barevní, bílí a Asiaté, což ovlivňovalo jejich životní možnosti. Návštěvníci jsou rozděleni na bílé a nebílé na základě svých vstupenek[1], kde je rozdělení generováno náhodně (podobně jako neexistuje sociální výběr pro jedince, kam se narodí). A podle segregace na základě vstupenky a patřičného vstupu návštěvník prochází danou částí výstavy.[4]
Cesty
Ukazuje historii konkrétních rodin z počátku zlaté horečky v Johanesburgu v 80. letech 19. století. To přilákalo mnoho lidí nejen z různých částí jižní Afriky, ale z celého světa. Ti přirozeně vytvářeli manželské svazky napříč rasami a zeměmi původu. A právě tomu měla segregace zabránit.[5]
Segregace
V roce 1910 došlo k prvnímu sjednocení „národa“ Jižní Afriky. Ovšem černým obyvatelům a bílým ženám nebylo dovoleno volit, segregace byla oficiálním politickým diskurzem.[6]
Apartheid
Tato výstava vysvětluje sociální a politické problémy vedoucí k apartheidu, jako byly například nacionalismus a bílá chudina (chudí běloši).[7]
Domovina
Pojednává o politice přiřazení tzv. Domoviny na základě etnicity každému černému obyvateli kvůli politice segregace. Mezi lety 1960–1994 bylo nuceně vysídleno více než 3 500 000 černochů a jejich půda byla za minimální hodnotu prodána bílým farmářům. Přesídlení obyvatelé se nebyli schopni v určené „domovině“ uživit, a tak mnoho z nich museli pracovat jako dělníci v jihoafrických městech, což vedlo k dalším sociálním problémům.[8]
Reference
↑ ab Dark chapters of mankind: The Apartheid Museum. Mint Lounge [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (angličtina)
↑ ab #KnowYourLand: Apartheid Museum celebrates resilience of South Africans. IOL [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (angličtina)