Muhammad VIII. al-Amin, taktéž nazývaný jako Lamine Bej (4. září 1881 – 30. září 1962) (arabsky الأمين باي بن محمد الحبيب, al-Amīn Bāy bin Muhammad al-Ḥabīb) byl poslední tuniský beg (bej). Vládl od 15. května 1943 do 20. března 1956. Později se stal králem, první hlavou nezávislého Tuniska roku 1956. Sesazen byl v roce 1957. Jeho otcem byl Mohamed VI. al-Habib, taktéž tuniský bej.[1]
Muhammad se stal vládcem po sesazení jeho bratrance Muhammada VII. al-Munsifa Francií kvůli obvinění ze spolupráce s vichisty. Vyhlásil nezávislost Tuniska 20. března 1956 a stal se tuniským králem s titulem Jeho Veličenstvo. 25. července byl sesazen a z Tuniska se stala republika. Prezidentem se stal Habíb Burgiba.
Nikdy se nevzdal práva na trůn. Zemřel v Tunisu.
Vyznamenání
Zahraniční vyznamenání, která během svého života obdržel Muhammad VIII. al-Amin[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muhammad VIII al-Amin na anglické Wikipedii.
Literatura
Externí odkazy