Mravenečníkovití dvouprstí

Jak číst taxoboxMravenečníkovití dvouprstí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádchudozubí (Xenarthra)
ŘádPilosa
Podřádmravenečníci (Vermilingua)
Čeleďmravenečníkovití dvouprstí (Cyclopedidae)
Pocock, 1924
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečníkovití dvouprstí[1] (Cyclopedidae) je čeleď mravenečníků, jež zahrnuje pouze jediný recentní rod Cyclopes. V rámci něho je tradičně řazen pouze jeden žijící druh, mravenečník dvouprstý (C. didactylus), jenž se vyskytuje od Oaxacy a jižního Veracruzu v Mexiku po severní Bolívii.[2] Studie z roku 2018 naznačuje, že se však může ve skutečnosti jednat o druhový komplex alespoň sedmi žijících druhů.[3] K recentnímu rodu Cyclopes se navíc zřejmě přidružuje i fosilní rod Palaeomyrmidon.[4]

Rod Cyclopes představuje bazální rod v rámci podřádu mravenečníků (Vermilingua). Společně s rody Myrmecophaga a Tamandua býval klasifikován v rámci společné čeledi mravenečníkovitých (Myrmecophagidae), nicméně vůči tomuto sesterskému kladu vykazuje výraznou úroveň genetické divergence: v molekulárně-fylogenetické studii z roku 2008 jej dokonce některé statistické výstupy sdružovaly spíše s lenochody, zjevně v důsledku fenoménu přitahování dlouhých větví (long branch attraction). Na základě dlouhého období samostatné evoluce (přes 40 milionů let[5]) proto bývá mravenečníkovitým dvouprstým připouštěn status samostatné čeledi.[6]

Z hlediska klasické morfologie se mravenečníkovití dvouprstí od ostatních mravenečníkovitých liší různými lebečními charakteristikami: lebka má kratší obličejovou část, ale větší mozkovnu; došlo ke ztrátě jařmových kostí (os jugale), ale naopak k zachování koronoidního a úhlového výběžku dolní čelisti; a prohlubeň, v rámci níž je dolní čelist zakloubena s lebkou, je oddělena od předního otvoru bubínku (porus acusticus).[2] Recentní mravenečníkovití dvouprstí dosahují celkové velikosti asi 55 cm a hmotnosti maximálně 300 g. Mají chápavý ocas a život tráví ve stromoví.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 172–173. 
  2. ↑ a b NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 601–604. (anglicky) 
  3. ↑ MIRANDA, Flávia R; CASALI, Daniel M; PERINI, Fernando A. Taxonomic review of the genus Cyclopes Gray, 1821 (Xenarthra: Pilosa), with the revalidation and description of new species. Zoological Journal of the Linnean Society. 2018-06-28, roč. 183, čís. 3, s. 687–721. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 0024-4082. doi:10.1093/zoolinnean/zlx079. (anglicky) 
  4. ↑ GAUDIN, Timothy J.; BRANHAM, Daniel G. The Phylogeny of the Myrmecophagidae (Mammalia, Xenarthra, Vermilingua) and the Relationship of Eurotamandua to the Vermilingua. Journal of Mammalian Evolution. 1998-09-01, roč. 5, čís. 3, s. 237–265. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 1573-7055. doi:10.1023/A:1020512529767. (anglicky) 
  5. ↑ a b FELDHAMER, G. A.; MERRITT, J. F.; KRAJEWSKI, C. & kol. Mammalogy: Adaptation, Diversity, Ecology. 5. vyd. Baltimore, Maryland: Johns Hopkins University Press, 2020. ISBN 978-1-4214-3652-4, ISBN 978-1-4214-3653-1. S. 293. 
  6. ↑ BARROS, Maria Claudene; SAMPAIO, Iracilda; SCHNEIDER, Horacio. Novel 12S mtDNA findings in sloths (Pilosa, Folivora) and anteaters (Pilosa, Vermilingua) suggest a true case of long branch attraction. Genetics and Molecular Biology. 2008, roč. 31, s. 793–799. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 1415-4757. doi:10.1590/S1415-47572008000400029. (anglicky) 

Externí odkazy