V roce 1935, kdy byly zahájeny práce na otevření ložiska měděných a niklových rud, se místní sídlo Monča-Guba, proměnilo v dělnickou osadu Mončegorsk.
Původ jména
Lokalita byla pojmenována podle řeky Monča, jejíž jméno v sámštině znamená "krásná".
Vznik města
Dne 20. září 1937 byl Mončegorsku udělen statut města. V letech 1938 - 1949 byl Mončegorsk sídlem stejnojmenného okresu. Traduje se, že Mončegorsk za svůj vznik vděčí chybě významného ruského mineraloga a geochemika, akademika Alexandra Jevgeněviče Fersmana, který nesprávně odhadl zdejší zásoby měděných a niklových rud. Oproti předpokladu se ložisko nakonec ukázalo být mnohem chudší a část suroviny pro místní podnik Severonikel musela být dovážena až z Norilsku.
Ekonomie
Hlavním podnikem ve městě je kombinát Severonikel, který vyrábí neopracovanou měď, kobalt a sirnékyseliny. Na konci 20. století měla oblast jižně od města charakter průmyslové pouště - celé území bylo zničeno průmyslovými odpady z kombinátu Severonikel. Po instalaci nových filtrů ve výrobním závodě se situace postupně zlepšila.
V Mončegorsku je několik muzeí - Muzeum historie města Mončegorska (Музей истории города Мончегорска)[4], Dům techniky (Дом техники) a Mončegorské mineralogické muzeum V. N. Dava (Мончегорский музей цветного камня имени В. Н. Дава)[5].
Mončegorsk ve filmu
Na území města byly natočeny některé sovětské a ruské filmy. V roce 1939 to byl film "Město v tundře" ("Город в тундре") a v roce 1969 film "Zlato" ("Золото"). V roce 2014 se zde natáčely některé části filmu režiséra Andreje Zvjaginceva "Leviatan" ("Левиафан"), který posléze obdržel řadu prestižních ocenění, jako bylo udělení Zlatého glóbu v roce 2015 za nejlepší cizojazyčný film a nominace na Oscara.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мончегорск na ruské Wikipedii.