PROFILPELAJAR.COM

Molární hmotnost
Název veličiny; a její značka	Molární hmotnost; M
Hlavní jednotka SI; a její značka	kilogram na mol; kg·mol−1
Definiční vztah
Dle transformace složek	skalární
Zařazení jednotky v soustavě SI	odvozená

Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).

Značení

Symbol veličiny: M
Jednotka SI: kilogram na mol, značka jednotky: kg·mol⁻¹
Používané násobky a díly: gram na mol (1 g·mol⁻¹ = 0,001 kg·mol⁻¹), kilogram na kilomol (1 kg·kmol⁻¹ = 0,001 kg·mol⁻¹)

Výpočet

Molární hmotnost lze určit ze vztahu

M={\frac {m}{n}}

pokud je známa hmotnost látky $m$ , a její látkové množství $n$ .

Pro praktické použití je molární hmotnost ovšem lehce dostupná z tabelovaných relativních atomových hmotností. Po vynásobení molární hmotnostní konstantou $M_{\rm {u}}$ ≈ 1×10⁻³ kg/mol = 1 g/mol dostáváme molární hmotnost:

M(H) = 1,007 97(7) × 1 g/mol = 1,007 97(7) g/mol

M(S) = 32,065(5) × 1 g/mol = 32,065(5) g/mol

M(Cl) = 35,453(2) × 1 g/mol = 35,453(2) g/mol

M(Fe) = 55,845(2) × 1 g/mol = 55,845(2) g/mol.

V případě molekul se sčítají hmotnosti všech atomů v molekule.

M(H₂) = 2 × 1,007 97(7) × 1 g/mol = 2,015 88(14) g/mol

M(S₈) = 8 × 32,065(5) × 1 g/mol = 256,52(4) g/mol

M(Cl₂) = 2 × 35,453(2) × 1 g/mol = 70,906(4) g/mol.

Analogicky se postupuje i pro sloučeniny. Smysl tohoto součtu lze ukázat například na případu ideálního plynu: částice ideálního plynu v případě ozónu O₃ váží o 50 % více, než v případě molekulárního kyslíku O₂. Detaily vazby atomů v molekule (vzdálenosti apod.) jsou z pohledu vzdáleností jednotlivých částic v ideálním plynu nepodstatné.