Tento článek potřebuje urgentně upravit.
Jak mají články vypadat, popisují stránky
Vzhled a styl,
Encyklopedický styl a
Pravopis. Pro úspěšné publikování článku je nezbytné si tato pravidla důkladně nastudovat. Neodstraňujte tento banner, po uplynutí lhůty tak učiní některý ze zkušených wikipedistů. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku
Potřebuji pomoc.
Článek nebo jeho problematická část mohou být smazány v procesu
odloženého smazání, pokud nedojde k nezbytným úpravám ve stanovené lhůtě 14 dní, která skončí 15. 1. 2025 22:53 (CET).
Pro vkladatele šablony: Vyhledejte v
historii článku autora tohoto textu a na jeho diskusní stránku vložte
{{subst:Urgentně upravit autor|Modely veřejné správy}} --~~~~
Tento článek je podezřelý z vygenerování umělou inteligencí.
Tato činnost se nedoporučuje, neboť texty generované
velkými jazykovými modely mohou obsahovat neověřené či klamné informace a nejsou považovány za důvěryhodný zdroj. Prosíme o
ověření informací v tomto článku. Jak by měly články vypadat, popisují stránky
Vzhled a styl,
Encyklopedický styl a
Odkazy. Více informací naleznete
zde.
Konkrétní problémy: chybí úvod, nedopsaná část Současné modely veřejné správy
Model veřejné správy představuje teoretický a praktický přístup k organizaci, řízení a realizaci veřejné správy. Modely veřejné správy se vyvíjeli v průběhu let v reakci na politické, ekonomické a společenské změny jednotlivých států. Mezi klíčové faktory, které ovlivňují vývoj modelů veřejné správy, lze zařadit globalizaci, technologické inovace, demokratické změny a rostoucí důraz na transparentnost a efektivitu.[1]
Veřejná správa je nedílnou součástí fungování každého státu. Veřejná správa, bývá často označovaná také jako veřejná politika a správa, představuje klíčovou činnost zaměřenou na realizaci a implementaci veřejných programů. [2] Veřejná správa představuje komplex procesů a mechanismů, jejichž primárním účelem je převod politických rozhodnutí do konkrétních opatření a služeb, které mají dopad na život občanů. Činnost veřejné správy zahrnuje správu veřejných zdrojů a služeb, tvorbu, koordinaci a evaluaci politik v různých oblastech, mezi které lze zařadit zdravotnictví, vzdělávání nebo bezpečnost. [3]
Tradiční (byrokratický) model veřejné správy
Tradiční model veřejné správy, často označovaný také jako byrokratický model veřejné správy, je spojený s konceptem byrokracie. Za zakladatele tohoto modelu je považován Max Weber. Pro tento model jsou typická pevná pravidla a normy, hierarchická organizace a odborná kvalifikace. Weber tento model popisoval, jako nástroj, který charakterizuje moderní stát.[4]
New Public Management (NPM)
New Public Management, známý také jako Nová veřejná správa, představuje koncept, který se zaměřuje na zavádění metod, nástrojů a principů odvozených ze soukromého sektoru do řízení veřejného sektoru.
Občané jsou v tomto modelu vnímáni jako zákazníci, přičemž je důraz kladen především na uspokojování jejich potřeb. Vedoucí pracovníci veřejné správy vystupují v roli manažerů a musí plnit konkrétní úkoly spojené s oblastí managementu. Principy New public managementu jsou uplatňovány v rámci evropské veřejné správy a přispívají k modernizaci administrativních procesů.
Mezi cíle, které jsou spojovány s New Public Managementem, patří například zvyšování efektivnosti agend veřejné správy a zjednodušení systému, změna postavení vedoucích pracovníků směřující k samostatnosti a odpovědnosti, implementace tržních mechanismů do procesů veřejného sektoru a zajištění efektivního využití zdrojů s důrazem na kvalitu poskytovaných služeb.[5]
Governance model (vládnutí)
Governance model se zaměřuje na organizaci a řízení veřejných institucí. Důraz je kladen na zajištění odpovědnosti, transparentnosti a efektivity ve fungování veřejných institucí. Tento model, který se vyvinul z tradičního byrokratického modelu, integruje různé teoretické a praktické strategie pro správu veřejného sektoru.
Mezi hlavní znaky governance modelu lze zařadit:
- zajištění efektivního, spravedlivého a rychlého soudního procesu
- transparentní fungování veřejných institucí
- odpovědnost veřejných činitelů za přijatá rozhodnutí
- decentralizace zdrojů a rozhodovacích pravomocí z centra na místní úroveň
- aktivní zapojení občanů do tvorby a projednávání veřejných politik
- zajištění univerzální ochrany práv
- přijetí a uplatňování zákonů bez diskriminačního charakteru[6]
Rozdíly mezi modely v různých zemích
V Portugalsku se rozlišuje stará veřejná správa a nová veřejná správa. Stará veřejná správa, někdy také známá, jako tradiční veřejná správa, je založena na centralizovaném řízení, hierarchii, meritokracii, standardizovaných pravidlech a oddělení funkce formulování veřejných politik veřejných politik od funkce jejich realizace, což vede k uzavřenému systému. V 80. letech 20. století byla formulována Nová veřejná správa. Jejím cílem je omezit veřejné výdaje využitím principů konkurence a řízení soukromého sektoru. Tento model zintenzivňuje regulační režimy prostřednictvím tzv. regulačních agentur.[7]
Historický vývoj modelů veřejné správy
Historický vývoj modelů veřejné správy souvisí zejména s proměnou společenských, politických a ekonomických podmínek v průběhu dějin. Od středověkých systémů veřejné správy, až po moderní přístupy, které se zaměřují spíše na efektivitu. Tento vývoj představuje proces neustálé adaptace na měnící se potřeby společnosti. Každá historická etapa přináší nové modely a principy, mezi které lze zařadit Tradiční model, New Public Management a Governance model.
Reference
- ↑ WEIMER, David L. Reinventing government: How the entrepreneurial spirit is transforming the public sector, by David Osborne and Ted Gaebler. New York: Addison-Wesley, 1992, 420 pp. Price: $22.95 cloth. Journal of Policy Analysis and Management. 1994, roč. 13, čís. 1, s. 187–192. Dostupné online [cit. 2024-12-12]. ISSN 1520-6688. DOI 10.1002/pam.4050130113. (anglicky)
- ↑ HOLZER, Marc; SCHWESTER, Richard Wilmot. Public administration: an introduction. Third edition. vyd. New York London: Routledge 438 s. ISBN 978-1-138-57964-4, ISBN 978-1-138-57966-8.
- ↑ KETTL, Donald F. Politics of the administrative process. Seventh edition. vyd. Thousand Oaks, California: CQ Press 475 s. ISBN 978-1-5063-5709-6.
- ↑ WEBER, Max; ROTH, Guenther; WITTICH, Claus. Economy and society: an outline of interpretive sociology. Berkeley: University of California Press 2 s. ISBN 978-0-520-02824-1, ISBN 978-0-520-03500-3. (engger)
- ↑ FUKA, Jan. Veřejná správa
Distanční opora. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2020. 132 s. ISBN 978-80-7560-278-7.
- ↑ O Good Governance. Good Governance [online]. [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ CRISTÓVAM, José Sérgio da Silva; BERGAMINI, José Carlos Loitey. A centralidade da noção de accountability como instrumento de concretização do modelo de Administração Pública sustentável. A&C - Revista de Direito Administrativo & Constitucional. 2021-06-24, roč. 21, čís. 84, s. 87–108. Dostupné online [cit. 2024-12-12]. ISSN 1516-3210. DOI 10.21056/aec.v21i84.1372. (portugalsky)