Mocenská střediska Langobardů v Itálii je název památky světového kulturního dědictví UNESCO (od 2011). Skládá se ze sedmi různých lokalit po celém Apeninském poloostrově spojených s obdobím 6. - 8. století, kdy celé Itálii dominovali Langobardi (původem ze severní Evropy). Zahrnuje pevnosti, kostely, kláštery a řadu dalších staveb. Budovy svědčí o velikém kulturním úspěchu Langobardů, kteří rozvíjeli vlastní specifickou kulturu. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili zde Langobardské království, které existovalo až do roku 774, kdy je dobyl Karel Veliký a na jeho území vzniklo italské království.
Langobardská syntéza architektonických stylů znamenala přechod od starověku do evropského středověku, čerpala z odkazu starověkého Říma, křesťanské spirituality, byzantského vlivu a germánské severní Evropy. Langobardi sehráli významnou roli v duchovním a kulturním rozvoji raně středověkého evropského křesťanství, zejména posílením klášterního hnutí.
Přehled lokalit
Fotogalerie
Externí odkazy
_int2.jpg)
