Mlýnce jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Vroutku. Mlýnce leží v katastrálním území Vesce u Drahonic o výměře 3,83 km².[3]
Konkrétní problémy: sloh, doplnit odkazy a řádkové reference
Ves v 19. století patřila do okresu Podbořany. Mlýnec je německy Linz. Vsí protéká Mlýnecký potok. Farností patřila ves pod Vidhostice a poštou pod Lubenec. V roce 1890 bylo v Mlýncích 26 domů a 146 obyvatel (1890). Byl zde mlýn, kdysi samostatný statek se zámečkem, mešní kaplí a dvorem náleží rodině Baerenreiterově. Jméno obce je odvozeno od mlýnů, které bývaly jádrem obce. První písemná zmínka o Mlýncích pochází z roku 1375, kdy ves patřila vladykovi Radimovi. Po něm následovali Ješek (1387) a Mikuláš (1419). Po husitských válkách zde sídlili Harantové z Kořen, za nichž je první zmínka o tvrzi v Mlýncích. Po smrti Jana Kořena (1603) získal Mlýnce s tvrzí Václav Harant.
Od roku 1614 byly v majetku Václava staršího ze Štampachu. Po konfiskacích získala Mlýnce roku 1623 jeho manželka Barbora. Rodina Štampachů vlastnila majetek do 19. století. V roce 1733 dal Václav Kager ze Štampachu rozbořit tvrz a místo ní postavit barokní zámek. V letech 1883–1889 provedli tehdejší majitelé Mlýnců Josef, Alfons a Jiří Baernreutherové přestavbu čtyřkřídlého zámku v pseudogotickém slohu a založili park v němž dali vysázet aleje pnoucích růží na železných pergolách. V zámku shromáždili velkou sbírku zbraní, archeologických vykopávek z okolí Mlýnců. Pořídili zde velkou knihovnu a dali v západní části přistavět zámeckou kapli. Přestavba starých zámků byla oblíbenou zábavou tohoto rodu. Přestavěli také zámek v Lužci v romantickém slohu. Od roku 1950 užíval mlýnecký zámeček státní statek Lubenec jako kanceláře, jídelnu a byty. V roce 1967 zámek vyhořel. Zachráněna byla jen část, která byla opravena.
Na počátku 20. století měly Mlýnce 28 domů a 142 obyvatel. Dnes je zámeček před rekonstrukcí jednou pražskou společností.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel (z toho 73 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 115 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a čtyři cizinci. S výjimkou jednoho evangelíka a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 117 obyvatel německé národnosti, kteří se kromě tří evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.[5]
Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Mlýnce byly osadou obce Vesce v okrese Podbořany. V letech 1960–1979 byly částí obce Drahonice v okrese Louny. Od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 byly částí obce Skytaly v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Vroutek v okrese Louny.[9]
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-06.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN80-250-1310-3. S. 402, 403.
↑Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN978-80-250-2394-5. S. 307.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 340.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlýnce na Wikimedia Commons
