PROFILPELAJAR.COM

Mizija ; Мизия
	; znak
Poloha
Souřadnice	43°41′30″ s. š., 23°51′17″ v. d.
Nadmořská výška	54 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko
Oblast	Vracká
Obština	Mizija
	Mizija
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 205 (2020)
Etnické složení	Bulhaři
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Telefonní předvolba	09161
PSČ	3330
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mizija (bulharsky Мизия) je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině, na obou březích řeky Skăt, která se nedaleko odtud vlévá do řeky Ogosta. Město je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 2 700^[2] obyvatel.

Historie

První sídlo na území města založili Thrákové před 5 000 lety, jak dokládá zdejší nález stříbrných thráckých šperků z roku 1925.^{[p 1]} V 1. století se oblast stala součástí Římské říše jako provincie Moesie a na přelomu 6. a 7. století se zde usídlili Slované.

Současné sídlo vzniklo až v 18. století a jeho tehdejší název Bukjovci se poprvé objevuje v osmanském berním soupisu z roku 1848. Na začátku 70. let 19. století založili místní obyvatelé tajný revoluční výbor, který měl připravit ozbrojené povstání. V dědině pobývali Vasil Levski, Stojan Zaimov, Georgi Benkovski nebo Petăr Obretenov. Duší výboru se v roce 1874 stal učitel Spas Sokolov, který byl členem Botevova oddílu.

Bukjovci byly osvobozeny během rusko-turecké války 21. listopadu 1877 a následně se staly součástí Bulharského knížectví. V létě roku 1950, během kolektivizace, se více než 200 místních lidí neúspěšně pokusilo vystoupit z nedávno založeného zemědělského družstva.^[3] V roce 1970 byly Bukjovci sloučeny se vsí Gložene, ležícím za Ogostou, a povýšeny na město, které dostalo název podle bulharského výrazu pro starověkou provincii Moesii. V roce 1978 byla ves Gložene od města oddělena, přičemž v současnosti patří do obštiny Kozloduj, a Bukjovci zůstaly městem s názvem Mizija.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 3 205 obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 931 obyvatel.^[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[4]^{[p 2]}

Bulhaři: 2 790 (89.3 %)
Romové: 311 (10.0 %)
ostatní: 22 (0.7 %)

Odkazy

Poznámky

↑ Nález je znám jako Bukjovský poklad a nyní je uložen v Národním historickém muzeu v Sofii.
↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

↑ ^a ^b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ Dostupné online.
↑ GRUEV, Michail. Преорани слогове: колективизация и социална промяна в Българския северозапад, 40-те - 50-те години на XX век. [s.l.]: Cиела, 2009. 362 s. ISBN 978-954-28-0450-5. S. 157. (bulharsky)
↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)